Virtuálna realita

Nakonec dost zklamání oproti tomu, jak jsem na to byl zvědavý. Ten nápad mi sám o sobě nepřipadá blbý, kdyby to neskončilo jen u pilotního dílu, asi bych ještě jednu epizodu dal, protože některé postavy jsou zajímavé a možná by se z toho na konci vyvrbila zajímavá pointa (ačkoli tak nějak tuším, že by se ukázalo, že i ta vesmírná výprava je jenom virtuální realita). Bohužel ale ani ten pilot už nevypadá moc zajímavě. Jakoukoli atmosféru zde totálně zabíjí kamera, která asi po celou dobu má evokovat ten pocit reality show, ale upřímně, v tom případě by tam muselo být kamer tolik, že by byly fakt všude, protože zhruba 2 kamery v místnosti vám neudělají tak detailní zoom na posádku z tolika úhlů. A třeba reality show měly evokovat jen ty záběry, u kterých je to i označené, že budou použity do televize. V tom případě by se jednalo o Dogmu 95, protože ty záběry jsou v drtivé většině případů příšerné a otravné. Výběr posádky je taky divný - místo nějakého realistického výběru těch nejzkušenějších (když se má jednat o tak důležitou misi) tu máme vozíčkáře, chlapa s Parkinsonem a pár postav, které jsou psychicky v prdeli ačkoli jejich cesta sotva začala... Dějově to skutečně strašně připomíná Defying Gravity, ale tam je to po všech stránkách lepší a zajímavější. A chytřejší, z tohohle kromě trošky ponorky nevypadne nic inteligentního. U Virtuality se obávám, že bych s tím po 2-3 epizodách sekl. Jestli se to za pilot posunulo tam, kam se to posunulo, tak se obávám, že by se to jenom strašně vleklo, aby to vystačilo na co nejvíc epizod. A jestli by koncept zůstal stejný - jakože asi ano - tak by mě to moc nebavilo. A fakt se obávám, že by z toho nakonec vypadlo to, co jsem napsal hned na začátku komentáře. Líbila se mi teda ještě hudba, vizuál vesmíru (a byl tam Neptun, což je pro mě další plusový bod) a pár scén, které měly potencionál, ale jinak to není zrovna povedený pilot. Lepší 2* (02.01.2021)

Vzorně natočený pilot k seriálu působí jako Battlestar Galactica skřížená se Sunshine. Postavy jsou zajímavé a životné. Zápletka se rozbíhá hned několika zajímavými směry. Forma je sexy. Téma reality show ve vesmíru se perfektně hodí k mírně rozklepané, realističtější kameře a pomáhá vykreslit klaustrofobii mezi členy posádky. Škoda, další pokračování je nejisté, Virtuality působí ve všech ohledech jako seriál, který může mnoho nabídnout po obsahové i vizuální stránce. (24.07.2009)

Tohle je asi běžná praxe západních televizí, pustit do oběhu pilotní díl seriálu, který ještě nebyl natočen, a čekat, s jakým ohlasem se pilot setká. V případě snímku Virtuality renomovaného režiséra Petera Berga by byla rozhodně škoda, kdyby zůstalo jen u tohoto zkušebního testu. Virtuality je skloubením několika fenoménů, které hýbou audiovizuálním děním poslední dekády - seriálová mánie je tu naroubována na fenomén reality show (naštěstí velmi vkusně a nerušivě), respektive hraní si na ni, odysea vesmírného plavidla poprvé opouštějící hranice Sluneční soustavy coby nejsledovanější televizní pořad logikou dnešního status quo realizovaný formátem reality show, to je celkem chytlavý (a hypoteticky uvěřitelný) model. Virtuality mi ze začátku evokovalo jednu z epizod Star Treku, později se ale tenhle dojem vytratil tím, jak tvůrci realizovali svou nikterak originální, ale přesto zajímavou představu o tom, jak bude vypadat televizní přenos z vesmírného plavidla. Uzavřený prostor vesmírné ubikace přímo asociuje analogii k uzavřenému prostoru televizní vily, která je prošpikovaná kamerami a z níž se pořizuje televizní magnet na diváky, ve Virtuality je ovšem pseudorealita dění ve vile obohacena dějovým obloukem a zakódovaným tajemstvím, které odkazuje k 2001: Vesmírné odysee Arthura Charlese Clarkea a v náznacích k počítači-umělé inteligenci Hall 9000. I když Virtuality není přímo objevením Ameriky, docela rád bych se někdy dozvěděl, jak pokračovaly osudy téhle vesmírné lodě... Podobné filmy a seriály: Defying Gravity (17.05.2010)

Tak trochu logické vyústění střednědobých tendencí televizní "zábavy" - skloubení "umělé" reality show, sci-fi a dramatu, kde ve středu dění stojí vhodně zvolený -rozuměj velmi rozmanitě, aby byl dostatečně konfliktní- vzorek lidské populace, jenž je vhazován do fantasticky-dramatických situací. Tento materiál ještě nabývá na své síle ve chvíli, kdy je divákovi servírován skrz netradiční nelineární způsob vyprávění, tedy skrz introspektivní vnímání jednotlivých charakterů, kdy je třeba celkový pohled na věc skládat jako mozaiku. Navíc není tak podstatná logika děje, jako maximální snaha o dojem realističnosti. A opět se daří ... Ronald D. Moore & Michael Taylor (dva z nejsilnějších koňů stáje BSG) znovu útočí na diváka salvou emocí, pesimismu a deprese. A já se ptám, zda to má smysl, točit seriál, kterým se pomalu a jistě daří stírat 4 zeď, kdy si divák přijde v kolektivu charakterů jako doma, protože jsou to "obyčejní a chybující" lidé vhození do extrémních situací, které řeší racionálně, až to budí dojem realističnosti, a který statečně tne do současných problémů (ať už globálních či společenských), že z nich pomalu stříká krev? Inu pro scífkové emoční masochisty (ano řadím se mezi ně i já) by to byl nejkrásnější splněný sen, kdyby Virtuality seriál vznikl, žel je to zatím ve hvězdách. 80% BTW - hudba, herci a režie ... nadprůměrný televizní standard. (03.08.2009)

Nemůžu si pomoct, tohle je jen vykrádačka - navíc těžce nepovedená - Defying Gravity. Kde jde DG do hloubky, o tom se tady jen kecá nebo se to povrchně spláchne. Styl reality show mi nevadil, ale vadila mi ta politická hyperkorektnost - na palubě je Asiat i černoška, Španěl, vozíčkář (!), dva homosexuálové, postižený Parkinsonem... Logická chyba v ději - v modulu virtuální reality je cizí hráč, chyba jak sviň, a nikdo to neřeší. U filmu je dobrá hudba, ale celé je to chladné jak poloprázdná lednička. (24.06.2010)