Láska a iné kratochvíle

Nejsou to úplný čtyři, ale jo... nebudu suchar. Love and Other Impossible Pursuits je snímek, který třebas není silný v jednotlivých fázích děje, nicméně jako celek stojí za zamyšlení. V životě se může udít spoustu nečekaných kratochvílí a jen ti silní a s odhodláním jim můžou naplno čelit vstříc svému štěstí. Film takhle patetický rozhodně není, nejde ani o přehnané drama, spíš takový vhled do jedné životní události, situace, období, které podává poměrně věrohodně. Příjemně zapůsobili také mladík Charlie Tahan a samozřejmě moje jedinečná Natalie. Vlastně nad tím obsahem i přemýšlím, takže svoji roli tenhle film splnil. (75 %) (26.02.2012)

Já teda nevím, co je na tom za drama, když cokoli co hlavní postava udělá, skončí průserem. Podle mě je tohle spíš jednotvárná přehlídka deprese na sto způsobů, kterou určitě nedoporučuju nikomu, kdo má nějaký pochybnosti o životě. Mně se tak ulevilo, když zazvonil zvonec, že jsem šel sám od sebe umejt nádobí. I to mi totiž přišlo zábavnější. (18.10.2019)

Hodně smutné rodinné povídání ze života o malé dívce, která se tak nějak plácá ve svém smutném životě.. Za spoustu věcí si může sama a spousta věcí ji nevyšla a potkala jí i obrovská životní nespravedlivost.. O tom, jak je těžké být druhou ženou, mladou nevlastní matkou a zklamanou dcerou.. Další role skvělá role Portmenky, která (klasicky) uroní slzu.. (29.09.2012)

Ta čtvrtá hvězda je nepřekvapivě jen a pouze za Natalii, která tradičně předvádí skvělý výkon a silně zastiňuje zbytek hereckého obsazení. I když v tomto případě jí to asi nedalo zase tolik práce, jelikož její kolegové, zvláště pak Scott Cohen, jsou neuvěřitelně nevýrazní. Film jako takový je značně civilní, a kdo očekává nějaké "kulervoucí" drama, bude zajisté zklamán - naopak ten, kdo si chce jen odpočinout sledujíce problémy obyčejného člověka převedené na filmové plátno, bude pravděpodobně spokojen. (13.07.2012)

Hm. Věděla jsem to. Věděla jsem, že jednou přijde chvíle, kdy se má romantická duše definitivně odporoučí. A právě se to stalo. Zvítězil ve mně realista a zároveň i tak trochu cynik. Naservírují-li mi tvůrci filmu hlavní postavu v podobě krásné slečny, která nakráčí do firmy, zpřehází životní hodnoty jednoho bosse, rozbije mu rodinu, jeho malého syna dokonale mate a neumí se o něj ani v nejmenším zodpovědně postarat, tedy? Co se po mně chce? Mám s ní soucítit? Vžít se do ní? A proč? Mám to celé přijmout s vysvětlením, že se zamilovala? To už se fakt celej svět zbláznil? Postava Carolyn je tu neochvějně kamenována. Tedy já bych se s dovolením postavila za ni. Kdyby mně někdo tímto způsobem naburácel do života, nezván, neočekáván, nechtěn, troufnu si tvrdit, že by to neskončilo jen jedním hysterákem ve škole a jedním horkým telefonátem. A pokud by někdo ohrozil, či ohrožoval život (zdraví) mého jediného dítěte, inu, to by byla teprve mela. Další filmové peripetie snad už ani komentovat nechci, připadala bych si jako při hodnocení silikonových ňader. Umělé. Prostě umělé! Moje hodnocení: dvě pecky. Jedna za poselství filmu a tím je odpuštění, k tomu cítím respekt. Druhá je za herecké výkony všech zúčastněných, klobouk dolů, vážení. (27.12.2014)