Superman

Klasická dospělácká pohádka, kterou jsme hltali na prvních barevných televizorech moderního střihu (rozuměj černé a hranaté), které se daly sehnat po revoluci. Teď po letech je většina z kouzla samozřejmě dávno pryč, člověk se spokojeně šklebí, jak Lois nepozná Clarka bez brýlí (jeho, nikoliv jejích) a Reeve hodně lítá a ještě dost i chodí :( A ultra padouch Gene Hackman je luxusní a Josef Somr na něm podal úžasný výkon. Plus pro znalce šedivý Brando. (22.10.2017)

Supermana jsem teď viděl asi po 10 letech a líbil se mi snad ještě víc. Filmová atmosféra a hrdinská hudba od Williamse perfektně sedí stejně jako jiskření mezi Supermanem a Lois i to jak se vydává za nemehlo Clarka Kenta. Christopher Reeve se pro tu roli narodil, ale ostatní herci v čele s Genem Hackmanem také nezaostávají. Prostě legednární podívaná pro fanoušky komiksů. (09.07.2005)

Staromódně vystavěný příběh o zrodu hrdiny se všemi potřebnými supermanovskými proprietami. Je tu Lois jako objekt lásky, je tu Jimmy jako sidekick a je tu Lex jako věčně se usmívající ďábel. Donner nikdy nebyl takhle stylový. Finální let proti času je nezapomenutelný a Brandův voiceover rozechvívající. (09.07.2005)

I přes archaické triky (a to i na svou dobu - vzhledem k možnosti srovnávání např. s Hvězdnými válkami či Vetřelcem) je to koukatelná podívaná. Kdo očekává myšlenku či hluboké poseslství, bude asi zklamán, ale milovníci komiksů si naopak budou chrochtat. Já nejsem komiksový maniak, ale film je pro mě vesměs především zdrojem zábavy a tady se mi jí dostalo v míře slušné. Takže cca 75%. (30.11.2007)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)