Superman

Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový Batman a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika. (03.03.2003)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)

Létající moralista v modrém trikotu a červené pláštěnce bojující proti bezpráví? To je teda úlet! Naštěstí ve scénách, které by jinak vyzněli příliš kýčovitě a směšně (a že jich tu není málo), si Superman-film dělá legraci sám ze sebe, hýří skvělými slovními narážkami, čímž je nad věcí a stává se tak roztomilou pohádkou, na kterou se díváte s lehkým úsměvem na rtech. Christopher Reeve má správně supermansky širokou spodní čelist a jeho ztvárnění Superman-hrdina versus Clark Kent-nešika je opravdu kouzelné. Triky jsou výtečné, záporák Gene Hackman jako Lex Luthor se svou sebrankou by nemohl být lepší a Richard Donner zručně a s nadhledem režíruje. Nesmím zapomenout ani na hudební složku aneb klasik John Williams se svým legendárním hlavním „supermotivem“. Zkrátka nevidím důvod, proč by se snad měla natáčet nějaká modernější verze. Na závěr ještě doporučuji shlédnout Supermana na DVD, kde se dočkal velice kvalitního remasteringu (mimo jiné nejlepší DD 5.1 u staršího filmu, jaký jsem měl možnost slyšet). (19.03.2003)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

„Niekedy si myslím, že musí byť úžasné byť so mnou v jednej miestnosti.“ Tak pri SUPERMANOVI fakticky neviem a najradšej by som dal rovno 40%. Komiksy obecne MÁM rád, ale ten o mimozemšťanovi vo vypasovanom červenom spodnom prádle nie. Poznám rôzne filmové spracovania, pokračovania, seriály atď., ale táto postava ma nikdy nebavila, ani jej "univerzum". Preto je z mojej strany v roku 2009 ošemetné (ale mám na to právo) hodnotiť celovečernú britskú verziu z roku 1978 v réžii vtedy ešte tak úžasne univerzálneho Richarda Donnera (za sebou mal satanskú klasiku PRICHÁDZA SATAN! a pred sebou SMRTONOSNÉ ZBRANE a JASTRABIU ŽENU). Christopher Reeve sa predstavuje vo svojej najslávnejšej postave. K tomu spoľahlivý zlosyn Lex Luthor v pôvabnom podaní namysleného Genea Hackmana. Niektoré scény ma bavili, či už v dobrom (Marlon Brando, rozhovor nad sviečkami) alebo horšom (úsmevne zostarnutý romantický let vesmírnymi diaľavami alebo záverečný „prelet okolo Zeme“), ale celkovo ma táto "Matka komiksových filmov" nikdy nechytila za srdce (alebo za čo) nehovoriac. P.S. Scenár napísal Mario Puzo (KRSTNÝ OTEC)! (08.02.2009)