Superman

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Nejlepší a zároveň jeden z mála snesitelných filmů o superhrdinech, jemuž ke slávě pomohl především "inteligentní" (dá-li se to tak nazvat) scénář a především slibné dialogy. Reeve svoji průlomovou roli zvládnul na jedničku a Hackman si part absolutního křiváka užíval s elegancí sobě vlastní. A hlavně - jedná se o první (Pokud se dokáži upamatovat.) film s Marlonem Brandem, jejž jsem měl tu čest zhlédnout. I když Brando si o tomhle filmu a roli myslil své a k tomu, aby se učil nějaký těžší text nebo předvedl cokoliv náročného, by ho nikdo nedonutil. Odměněn byl ale královsky. A pochopitelně: v hereckém přehledu je uveden na místě prvním, někteří neobeznámení si pak mohou myslet, že hrál samotného Supermana. (23.04.2005)

Výtečný Josef Somr perfektně vystihl základní rysy Hackmanova hlasového projevu. Škoda, že ho nedaboval častěji, minimálně tam, kde ho daboval naprosto nevhodný Haničinec. Asi bych měla zmínit něco i k filmu. Ale ono není moc co. Z dnešního pohledu velmi nepoužitelné triky, pravda, ony byly špatné již v době vzniku, což by dokázal nejen Karel Zeman, ale již otec triku Méliès. Příběh sám je očekávatelně prostinký, až slaboduchý, což by nebylo na škodu, kdyby Reeve nebyl tak extrémně nesympatický, nebo zahynul při přistání na Zemi. Hodnotit účast Branda, která nemá příliš daleko ke cameu, mi přijde poněkud nevhodné. Takže jen dodám, že Luthor je spolu s Fantomasem nejsympatičtějším filmovým zloduchem. Americký zlosyn na rozdíl od toho francouzského docela svěže hláškuje. (13.01.2019)

Konečně jsem se dostal k této Donnerově klasice. Dnes už to nepůsobí tak převratně, ale tehdy to muselo být super. Člověku tam ani tak nevadí ty efekty a že ten příběh už vlastně zná. Měli tehdy omezené možnosti. Gene Hackman se do role Luthora skvěle hodí a hezky Clarkovi zatopí. Člověk to asi musí brát s rezervou, ale dost mě tam vytáčela absence fungující fyziky. Tehdy to asi tak nevadilo, ale různé aspekty tohoto filmu jsou často terčem posměchu. Na svou dobu je to určitě super a prošláplo to cestu dalším komixům. Pořádné filmy se Supermanem si musely počkat. "Mozek je víc než svaly." (06.02.2021)

Komiksová klasika od věčně hravého a žánrově nevyhraněného Richarda Donnera. Jeho pestrá tvorba patří do pokladnice filmové zábavy a Superman to jasně dokazuje (i první pokračování snese přísnější měřítko). Dodnes naprosto fenomenální triky ještě umocňují skvělý zážitek, který ve mně film před mnoha lety při první projekci vyvolal. A jeho kouzlo stále nevyprchalo. Skvělé herecké obsazení (jasnou jedničkou je G. Hackman), krásný příběh, chytlavá ústřední melodie Johna Williamse a pro mě velký návrat do dětských let. P.S. V roli sympatického šéfredaktora se zde představí Jackie Cooper, můj oblíbený záporák z Columba. (02.09.2013)