Superman

Superman, Hulk, Kapitán America, Spiderman a vůbec všichni tihle američtí komixoví hrdinové mne zcela minuli. Asi to bylo tím, že jsem nežil v USA na konci války a rodiče mi ty sešity za 5 centů nekupovali... Ze zájmu jsem se na Supermana podíval, ale působí to na mne dnes už krapet vyčpěle. V té době to určitě i vzhledem k efetům musel být megafilm jako třeba Avatar, tím jsem si jist. Dnes je to z mého hlediska jen filmový milník u žánru zfilmovaných komixsových hrdinů. Tohle zkrátka není šálek mého earl greye a to mám sci-fi rád. * * (03.04.2013)

Hezká pohádka a kus nostalgie. Ale zase buďme fér… O téhle látce rozhodně nejde říct, že by zrála jako víno. Ale postupně. Na scénáři se podílel i otec Kmotra Mario Puzo, za kameru usedl dnes legendární Richard Donner. Tvůrci si dali záležet na castingu, respektive byli ochotní vyplatit za zápornou roli Genu Hackmanovi dva miliony a Marlonu Brandovi za pouhé dva týdny práce skoro dvojnásobek. Usilovně o ně stáli. Co si budeme, peníze obecně nebyly problém: když Donner do projektu vstoupil, nechal vyhodit náčrty kulis a další materiály, za kterými stál původně zvažovaný Guy Hamilton. O drobné přitom rozhodně nešlo. U samotného chlapíka z oceli si Donner prosadil, že musí jít o někoho neznámého. Christopher Reeve měl za sebou pouze jediný film, ale nagelované vlasy a červený plášť nakonec připadly jemu. První velká komiksová adaptace (za mě) trpí docela dlouhým úvodem a ještě párkrát mu v průběhu vydatné stopáže dochází dech. Jasně, léta páně 1978 bych valil oči, nadšený jsem byl samozřejmě i někdy na počátku 90. let, kdy jsem tuhle americkou národní ikonu ve stylu našeho Mirka Dušína poprvé viděl. Běžící Clark mimo, létající taky trochu v křeči. Stejně jako scénář. Nadčasová klasika? Fakt jen trochu… (08.04.2024)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Není to vůbec taková pecka, jakou jsem čekal, hlavně když tady někteří lidé tak nešetří chválou a považují Supermana za nejlepší comicsový film...k čemuž má teda hodně daleko. To byl možná v sedmdesátých letech, ale od té doby šel vývoj docela kupředu..jsou desítky lepších comicsových filmů (samozřejmě i desítky horších.) Film vypadá ještě starší, než ve skutečnosti je, především trikově. I příběh byl uhozenej, jiskření mezi Lois a Supermanem neexistovalo.. Ale občas to byla docela dobrá zábava.. Kdybych to viděl poprvé v dětství, možná bych na to teď nostalgicky vzpomínal, ale bohužel, nic takového se nekoná. (20.11.2004)

Musím říci, že s odstupem času se mi tenhle Superman stále líbí nejvíce (animované nepočítám), byť jsem zjistil, že v první půli se toho moc neděje a navíc zavání pěkným sentimentem. Co jsem si ale nepamatoval (kdysi dávno viděno 4x, leč paměť někdy klame), jak je vtipný. ,,Dáte si sklenku?" ,,Když létám, nikdy nepiju." ,,Máte rád růžovou?" ,,Zbožňuji růžovou!" - hmm, to mi opravdu unikalo. ,,Klid, slečno, držím vás." ,,Vy mě držíte? A kdo drží vás?" Pravda, triky dnes neomráčí a znalci comicsu ví, že Superman je schopný snad úplně všeho. Vydařený je ovšem český dabing, kde především Josef Somr namluvil G.Hackmana skvostně. Nevím, jak dopadne Muž z oceli, ale doufám, že lépe než všechny snímky po prvním Donnerově Supermanovi. (03.04.2013)