Superman

Létající moralista v modrém trikotu a červené pláštěnce bojující proti bezpráví? To je teda úlet! Naštěstí ve scénách, které by jinak vyzněli příliš kýčovitě a směšně (a že jich tu není málo), si Superman-film dělá legraci sám ze sebe, hýří skvělými slovními narážkami, čímž je nad věcí a stává se tak roztomilou pohádkou, na kterou se díváte s lehkým úsměvem na rtech. Christopher Reeve má správně supermansky širokou spodní čelist a jeho ztvárnění Superman-hrdina versus Clark Kent-nešika je opravdu kouzelné. Triky jsou výtečné, záporák Gene Hackman jako Lex Luthor se svou sebrankou by nemohl být lepší a Richard Donner zručně a s nadhledem režíruje. Nesmím zapomenout ani na hudební složku aneb klasik John Williams se svým legendárním hlavním „supermotivem“. Zkrátka nevidím důvod, proč by se snad měla natáčet nějaká modernější verze. Na závěr ještě doporučuji shlédnout Supermana na DVD, kde se dočkal velice kvalitního remasteringu (mimo jiné nejlepší DD 5.1 u staršího filmu, jaký jsem měl možnost slyšet). (19.03.2003)

Možná nedokonalé, ale zato jaksi "roztomilé" a "hravé" ztvárnění příběhu Supermana. A ono to funguje. Právě tím, že se tohle dílo nebere tak vážně jako dnešní superhrdinské filmy, tak působí sympaticky a není divu, že je to ve výsledku jedno z nejlepších supermanovských ztvárnění. Začátek a konec možná zbytečně protahovaný (zkrátila bych stopáž), ale celkově jsem se bavila jak kontrastem mezi chováním Supermana a jeho slušňáckého alter-ega Clarka Kenta, tak jeho interakcí s Lois Lanovou, a také vtipným chováním trapného záporáka (v podání Gena Hackmana) a jeho poskoka. ~(3,5★)~ (05.11.2018)

ROK 2006. Už po několikáté jsem shlédl Supermana a konečně jsem se odhodlal něco o něm napsat. Kdo by řekl, že je to už 28 let, co Richard Donner natočil praotce všech superhrdinů a vylétl se svojí pláštěnkou do nebes. My jsme se tak setkali se zlotřilým Lexem Luthorem s obličejem Gena Hackmana, horlivou novinářkou Lois, ale především s přihlouplým Clarkem Kentem a jeho hrdinským alteregem (nebo to je naopak?):). Na tehdejší dobu film s astronomickým rozpočtem 55 milionů mohl být katastrofou přímo kryptonského rozměru, naštěstí se scénáře chopil Mario Puzo (KMOTR) a spolu s Donnerem vytvořil úchvatnou podívanou, které nechybí jak zamilovaný motiv, tak akce s na tehdejší dobu přelomovými triky. Je pravda ,že dnes je moje hodnocení hodně ovlivněné samotnou nostalgií, jelikož, co si budeme nalhávat, ateliérové záběry létání s naklíčovaným pozadím se dnes, kdy očekáváme Supermanův návrat, zdají spíše úsměvné, než že by v nás vyvolávaly naprostý obrazový orgasmus. Někdo samozřejmě filmu vyčítá, že Hackman pojal Lexe hodně komediálně (a navíc neměl oholenou lebku a to byl vážně průšvih :)), ale jeho podání je naprosto skvělé a jakákoli chvíle, kdy je na plátně je skvělá. Spolu s tehdejším objevem Christopherem Reevem (nechť je mu země lehká) a lehce v letech Margot Kidder vytváří skvělí film na který se bude vzpomínat ještě hodně dlouhou dobu a nebojím se ho nazvat klasikou, která sice stárne, ale jen velmi pomalu. (12.06.2006)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Nejlepší a zároveň jeden z mála snesitelných filmů o superhrdinech, jemuž ke slávě pomohl především "inteligentní" (dá-li se to tak nazvat) scénář a především slibné dialogy. Reeve svoji průlomovou roli zvládnul na jedničku a Hackman si part absolutního křiváka užíval s elegancí sobě vlastní. A hlavně - jedná se o první (Pokud se dokáži upamatovat.) film s Marlonem Brandem, jejž jsem měl tu čest zhlédnout. I když Brando si o tomhle filmu a roli myslil své a k tomu, aby se učil nějaký těžší text nebo předvedl cokoliv náročného, by ho nikdo nedonutil. Odměněn byl ale královsky. A pochopitelně: v hereckém přehledu je uveden na místě prvním, někteří neobeznámení si pak mohou myslet, že hrál samotného Supermana. (23.04.2005)