Superman

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

To jsem opravdu netušila, že Superman bude natolik humornou záležitostí:) John Williams zde vytvořil jednu ze svých nejúžasnějších filmových melodií. Rovněž oceňuji skvělý český dabing, zvláště můj oblíbený Vladimír Dlouhý do role Supermana parádně pasoval. Christopher Reeve je prostě Clark Kent a Gene Hackman je jako Lex Luthor stejně tak vtipný, jako celý film:) Trikové efekty působí sice možná zastarale a jejich (ne)kvalita je znatelná, ale oproti tomu množství vizuálně dokonalých současných filmům, kterými jsme doslova zavalováni, vyzní jako milá a úsměvná připomínka na doby, kdy byly techniky jako 3D pojmy zcela neznámými. (06.04.2013)

Komiksová klasika od věčně hravého a žánrově nevyhraněného Richarda Donnera. Jeho pestrá tvorba patří do pokladnice filmové zábavy a Superman to jasně dokazuje (i první pokračování snese přísnější měřítko). Dodnes naprosto fenomenální triky ještě umocňují skvělý zážitek, který ve mně film před mnoha lety při první projekci vyvolal. A jeho kouzlo stále nevyprchalo. Skvělé herecké obsazení (jasnou jedničkou je G. Hackman), krásný příběh, chytlavá ústřední melodie Johna Williamse a pro mě velký návrat do dětských let. P.S. V roli sympatického šéfredaktora se zde představí Jackie Cooper, můj oblíbený záporák z Columba. (02.09.2013)

Já supermana nikdy neměl rád. Největší sympaťák je prostě batman, a to mi nikdo neupře. Navíc efekty v tomto filmu jsou, slušně řečeno, pofidérní. Ani ta hudba se mi zde příliš nelíbila. Vlastně se mi zde nelíbilo téměř nic. Pouze asi 2 výkony záporných postav stojí za zmínku. Tohle mohl být snad kokatelný/á film/pohádka pouze pro děti kolem 80. let. V dnešních poměrech už si to snad nezaslouží být odvysíláno ani na té Nově. (25.01.2011)

Jako malý jsem tohle neskutečně žral a Christopher Reeve pro mě byl něco jako Bůh. Samozřejmě, že s odstupem času ta vášeň pominula, ale i po třiceti letech je to stále solidní fantasy, které bude navždy mít své příznivce a fanoušky. Richarda Donnera, do té doby známého hlavně hororem Přichází Satan!, Superman katapultoval přímo k výšinám a umožnil mu natočit takové skvosty jako Smrtonosnou zbraň s Gibsonem a Gloverem. Gene Hackman předvádí démonický výkon a na Lexe Luthora se dokonale hodí. Klasika, kterou s odstupem času tolika nežeru, ale vždy se na ni moc rád podívám....... (10.07.2007)