Superman

Jako malý špunt jsem Supermana zrovna nemusel. Prostě jsem nevěřil chlapíkovi, který nosí pláštěnku a slipy navrch (maminka mě totiž učila nevěř nikomu, kdo ti chce ukazovat, co má v kalhotách:-). Navíc je obklopen samými idioty, protože mu stačí nosit brýle, aby ho nikdo nepoznal. No a taky mě nudily jeho dokonalé schopnosti. Přesto musím uznat, že se jedná o velice kvalitní film, který je ozdoben sympaťákem Christopherem Reevem, krásnou Margot Kidder co by novinářkou superhrdinova srdce a šíleným plešounem Genem Hackmanem. Marlona Branda se svým prvním místem v titulcích a časem stráveným na plátně beru jen jako špatný komerční vtip. Dalšími klady je povedená kamera a poutavá vizuální stránka. Záporákem pro film je nedostatek akce a přehnaná délka. Pro mě osobně triky vůbec nezestárly. Pro tuto starou školu mám větší slabost než pro současnou digitální éru. Myslím si, že 4* jsou pro tento film plný vtipu a hrdinova šarmu jako vyšité. (22.12.2007)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)

Nejlepší superman, ale moc velkou konkurenci teda nemá, takže to ani moc těžky nebylo, udělat z toho nrej supermana. Chyb a nedomyšleností je tam opravdu hodně, hlavně příběh je jedna velká nedomyšlenost, ale když si toho nebudete všímat, tak se u toho dá strávit ty dvě a čtvrt hodiny velmi dobře. Chritopher Reeve se na supermana výborně hodí a Gene Hackman jako padouch nemá chybu, takže herecký zastoupení a výkony aspoň trochu nechaj zapomenout na nesrovnalosti ve scénáři. Co se týče hudby tak je na tom vidět ruka Johna Williamse, který dělal hudbu i ke Star Wars, tady jí jenom trchu pozměnil a toé mi trochu vadilo, že si nedokázal vymyslet něco úplne novýho, ale jako ve Star Wars je dobrá. Přesto všechno nemůžu jít pod 4* (09.07.2005)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Jedna z nejlepších komiksových adaptací, jaké byly natočeny. Ne možná tak temná a atmosférická jako Batman s Michaelem Keatonem nebo tak akční jako první X-meni nebo tak béčkový převedení jako Flash Gordon nebo tak detailní jako Sin city. Ale rozhodně jedno z nejzábavnějších. I když je to akčňárna, tak je to vlastně i pohádka a rodinný film. Neznám člověka, kterýho by to aspoň nezaujalo, když to viděl. Navíc spousta dobrých herců a příjemná výprava a triky nejen na svou dobu. Zajímavej a zábavnej příběh, dobrá zápletka. To že je to delší nijak neškodí, aspoň se člověk o Supermanovi dozví trochu víc. (21.02.2006)