Superman

Hezká pohádka a kus nostalgie. Ale zase buďme fér… O téhle látce rozhodně nejde říct, že by zrála jako víno. Ale postupně. Na scénáři se podílel i otec Kmotra Mario Puzo, za kameru usedl dnes legendární Richard Donner. Tvůrci si dali záležet na castingu, respektive byli ochotní vyplatit za zápornou roli Genu Hackmanovi dva miliony a Marlonu Brandovi za pouhé dva týdny práce skoro dvojnásobek. Usilovně o ně stáli. Co si budeme, peníze obecně nebyly problém: když Donner do projektu vstoupil, nechal vyhodit náčrty kulis a další materiály, za kterými stál původně zvažovaný Guy Hamilton. O drobné přitom rozhodně nešlo. U samotného chlapíka z oceli si Donner prosadil, že musí jít o někoho neznámého. Christopher Reeve měl za sebou pouze jediný film, ale nagelované vlasy a červený plášť nakonec připadly jemu. První velká komiksová adaptace (za mě) trpí docela dlouhým úvodem a ještě párkrát mu v průběhu vydatné stopáže dochází dech. Jasně, léta páně 1978 bych valil oči, nadšený jsem byl samozřejmě i někdy na počátku 90. let, kdy jsem tuhle americkou národní ikonu ve stylu našeho Mirka Dušína poprvé viděl. Běžící Clark mimo, létající taky trochu v křeči. Stejně jako scénář. Nadčasová klasika? Fakt jen trochu… (08.04.2024)

Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový Batman a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika. (03.03.2003)

Klasická dospělácká pohádka, kterou jsme hltali na prvních barevných televizorech moderního střihu (rozuměj černé a hranaté), které se daly sehnat po revoluci. Teď po letech je většina z kouzla samozřejmě dávno pryč, člověk se spokojeně šklebí, jak Lois nepozná Clarka bez brýlí (jeho, nikoliv jejích) a Reeve hodně lítá a ještě dost i chodí :( A ultra padouch Gene Hackman je luxusní a Josef Somr na něm podal úžasný výkon. Plus pro znalce šedivý Brando. (22.10.2017)

„Niekedy si myslím, že musí byť úžasné byť so mnou v jednej miestnosti.“ Tak pri SUPERMANOVI fakticky neviem a najradšej by som dal rovno 40%. Komiksy obecne MÁM rád, ale ten o mimozemšťanovi vo vypasovanom červenom spodnom prádle nie. Poznám rôzne filmové spracovania, pokračovania, seriály atď., ale táto postava ma nikdy nebavila, ani jej "univerzum". Preto je z mojej strany v roku 2009 ošemetné (ale mám na to právo) hodnotiť celovečernú britskú verziu z roku 1978 v réžii vtedy ešte tak úžasne univerzálneho Richarda Donnera (za sebou mal satanskú klasiku PRICHÁDZA SATAN! a pred sebou SMRTONOSNÉ ZBRANE a JASTRABIU ŽENU). Christopher Reeve sa predstavuje vo svojej najslávnejšej postave. K tomu spoľahlivý zlosyn Lex Luthor v pôvabnom podaní namysleného Genea Hackmana. Niektoré scény ma bavili, či už v dobrom (Marlon Brando, rozhovor nad sviečkami) alebo horšom (úsmevne zostarnutý romantický let vesmírnymi diaľavami alebo záverečný „prelet okolo Zeme“), ale celkovo ma táto "Matka komiksových filmov" nikdy nechytila za srdce (alebo za čo) nehovoriac. P.S. Scenár napísal Mario Puzo (KRSTNÝ OTEC)! (08.02.2009)

Létající moralista v modrém trikotu a červené pláštěnce bojující proti bezpráví? To je teda úlet! Naštěstí ve scénách, které by jinak vyzněli příliš kýčovitě a směšně (a že jich tu není málo), si Superman-film dělá legraci sám ze sebe, hýří skvělými slovními narážkami, čímž je nad věcí a stává se tak roztomilou pohádkou, na kterou se díváte s lehkým úsměvem na rtech. Christopher Reeve má správně supermansky širokou spodní čelist a jeho ztvárnění Superman-hrdina versus Clark Kent-nešika je opravdu kouzelné. Triky jsou výtečné, záporák Gene Hackman jako Lex Luthor se svou sebrankou by nemohl být lepší a Richard Donner zručně a s nadhledem režíruje. Nesmím zapomenout ani na hudební složku aneb klasik John Williams se svým legendárním hlavním „supermotivem“. Zkrátka nevidím důvod, proč by se snad měla natáčet nějaká modernější verze. Na závěr ještě doporučuji shlédnout Supermana na DVD, kde se dočkal velice kvalitního remasteringu (mimo jiné nejlepší DD 5.1 u staršího filmu, jaký jsem měl možnost slyšet). (19.03.2003)