Superman

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

„Superman” s prepožičaním tváre americkým hercom s mimoriadne pohnutým osudom → Christopherom Reeveom, sa vôbec po prvýkrát objaví až v 14. kapitole, to jest zhruba v 50. minúte stopáže filmu, ktorý má celkovo niečo nad dve a štvrť hodiny, tým chcem najmä podtrhnúť to, že dianie predtým dokumentuje i→ prítomnosť BRANDA, ktorý sa na úvod zdržal na »striebornom plátne« len okolo 20 minút, a tak medzi tým dominuje predovšetkým situácia na Zemi, na ktorej snáď priamo do náruče Jonathanovi a Marthe Kentovým, „pristál” nadčlovek s nadľudskými schopnosťami, a to až z Kryptonu, vzdialeného niekoľko galaxií od v poradí tretej planéty slnečnej sústavy, pričom na margo ešte dodávam, že jeho otec Jor-El, vzhľadom na to, čo má neodvratne nastať, naposledy chytí osud za pačesy, čím v podstate priamo zachráni(l) život svojmu jedinému synovi Kal-Elovi, ktorého rýchlo umiestni(l) do záchranného modulu so zastávkou až v "Smallville" v Kansase, ako už konkrétne 3-ročný chlapec, ktorý sa takmer (i)hneď ukáže, čo je vlastne zač... ? Po dovŕšení veku dospelosti, teraz premenovaný, ako Clark Kent, zrazu zisťuje, že musí odtiaľto navždy odísť, keď jeho najbližšou stanicou, bude tá v "Metropolise" , ktorý je totižto preoblečeným New Yorkom, kde zároveň sídli aj redakcia Daily Planet, kam prichádza pracovať, už ako reportér v dioptrických okuliaroch, kde taktiež spoznáva nielen šéfa Perryho Whitea, či povedzme aj mladého, "profesionálneho" fotografa Jimmyho Olsena, no hlavne i kolegyňu Lois Laneovú, do ktorej sa rýchlosťou svetla zamiluje až po uši, ale nakoľko je veľký suchár, musí častejšie používať svoj nadštandardný kostým, ktorým si ju neustále získa(va), iným zase rovnako pomáha → vykonávať dobré skutky všade navôkol, kde ich skrátka treba, no súčasne tiež k sebe priťahuje aj veľkú pozornosť od vedeckého géniusa a podnikateľa → Lexa Luthora, ktorý sa onedlho stáva jeho najväčším nepriateľom... A problémy s tým spojené, ako to tak už tradične býva, nenechajú na seba dlho čakať. / Na snímku je najviac pozitívne asi to, že absolútne nenecháva nikoho chladným, aspoň mňa určite nie, i keď je scenár úplne prostý, na druhej strane "ohúri" jeho technická stránka, ktorá je na dobu svojho vzniku, vskutku na veľmi vysokej úrovni. Má slušnú strihovú skladbu, a to ani nehovoriac o bombastickej kamere Geoffreyho Unswortha, ktorý sa podieľal trebárs na Kubrickovej Vesmírnej Odysey. A možno aj kvôli nemu vyzerá film stále dobre. A na samý záver ešte doplním, že som sa málokedy nudil, čiže skoro 2 a pol hoďky mi ubehli ako voda. (03.10.2021)

Jedna z nejlepších komiksových adaptací, jaké byly natočeny. Ne možná tak temná a atmosférická jako Batman s Michaelem Keatonem nebo tak akční jako první X-meni nebo tak béčkový převedení jako Flash Gordon nebo tak detailní jako Sin city. Ale rozhodně jedno z nejzábavnějších. I když je to akčňárna, tak je to vlastně i pohádka a rodinný film. Neznám člověka, kterýho by to aspoň nezaujalo, když to viděl. Navíc spousta dobrých herců a příjemná výprava a triky nejen na svou dobu. Zajímavej a zábavnej příběh, dobrá zápletka. To že je to delší nijak neškodí, aspoň se člověk o Supermanovi dozví trochu víc. (21.02.2006)

Konečně jsem se dostal k této Donnerově klasice. Dnes už to nepůsobí tak převratně, ale tehdy to muselo být super. Člověku tam ani tak nevadí ty efekty a že ten příběh už vlastně zná. Měli tehdy omezené možnosti. Gene Hackman se do role Luthora skvěle hodí a hezky Clarkovi zatopí. Člověk to asi musí brát s rezervou, ale dost mě tam vytáčela absence fungující fyziky. Tehdy to asi tak nevadilo, ale různé aspekty tohoto filmu jsou často terčem posměchu. Na svou dobu je to určitě super a prošláplo to cestu dalším komixům. Pořádné filmy se Supermanem si musely počkat. "Mozek je víc než svaly." (06.02.2021)

ROK 2006. Už po několikáté jsem shlédl Supermana a konečně jsem se odhodlal něco o něm napsat. Kdo by řekl, že je to už 28 let, co Richard Donner natočil praotce všech superhrdinů a vylétl se svojí pláštěnkou do nebes. My jsme se tak setkali se zlotřilým Lexem Luthorem s obličejem Gena Hackmana, horlivou novinářkou Lois, ale především s přihlouplým Clarkem Kentem a jeho hrdinským alteregem (nebo to je naopak?):). Na tehdejší dobu film s astronomickým rozpočtem 55 milionů mohl být katastrofou přímo kryptonského rozměru, naštěstí se scénáře chopil Mario Puzo (KMOTR) a spolu s Donnerem vytvořil úchvatnou podívanou, které nechybí jak zamilovaný motiv, tak akce s na tehdejší dobu přelomovými triky. Je pravda ,že dnes je moje hodnocení hodně ovlivněné samotnou nostalgií, jelikož, co si budeme nalhávat, ateliérové záběry létání s naklíčovaným pozadím se dnes, kdy očekáváme Supermanův návrat, zdají spíše úsměvné, než že by v nás vyvolávaly naprostý obrazový orgasmus. Někdo samozřejmě filmu vyčítá, že Hackman pojal Lexe hodně komediálně (a navíc neměl oholenou lebku a to byl vážně průšvih :)), ale jeho podání je naprosto skvělé a jakákoli chvíle, kdy je na plátně je skvělá. Spolu s tehdejším objevem Christopherem Reevem (nechť je mu země lehká) a lehce v letech Margot Kidder vytváří skvělí film na který se bude vzpomínat ještě hodně dlouhou dobu a nebojím se ho nazvat klasikou, která sice stárne, ale jen velmi pomalu. (12.06.2006)