Superman

Klasická dospělácká pohádka, kterou jsme hltali na prvních barevných televizorech moderního střihu (rozuměj černé a hranaté), které se daly sehnat po revoluci. Teď po letech je většina z kouzla samozřejmě dávno pryč, člověk se spokojeně šklebí, jak Lois nepozná Clarka bez brýlí (jeho, nikoliv jejích) a Reeve hodně lítá a ještě dost i chodí :( A ultra padouch Gene Hackman je luxusní a Josef Somr na něm podal úžasný výkon. Plus pro znalce šedivý Brando. (22.10.2017)

Vždy když se koukám na "Supermana", vzpomínám na svoje dětství, na dobu kdy jsem miloval superhrdiny a všechny možné akční filmy. Seděl jsem buď s kamarády, rodinou, nebo sám u televize a se zatajeným dechem sledoval udatného Supermana, který zachraňuje krásnou černovlásku Lois, elegantně podlého Lexe Luthora, který plánuje zkázu světa, Jor-Ela, Supermanova otce, který namluvený perfektním hlasem Radoslava Brzobohatého radí a promlouvá k našemu hrdinovi a tak dál, a tak dál. Uplynul čas, ty všechny možné akčňáky mě už přestaly bavit, avšak ty vynikající a nadčasové věci se mi líbit nepřestaly. A jednou z nich je i "Superman". Charismatický Christopher Reeve, démonický Gene Hackman, elegantní filmový veterán Marlon Brando - ti všichni jsou výteční a Richard Donner si svým teprve druhým celovečerním filmem (prvním byl "Přichází Satan") získal obdiv diváků a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů sedmdesátých a osmdesátých let. A co více dodat? Snad jen že "Superman" je báječné dobrodružné sci-fi pro diváky všech věkových kategorií. (14.05.2006)

Dnes již klasika a legenda svého žánru. Ano v té době to byl hit a i dnes to nemá chybu. Nejvěrnější předloze, nositel naděje a ideálů, který se již nepřekonal. Ano Snyderová verze je skvělá, vizuálně perfektní a akční, ale nejde z toho cítit ten supermanismus, ta klasika a pocta této postavě. Další díly už nejsou tak dobré, tohle nejspíš nikdy neomrzí. (14.08.2019)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)

Nejlepší a zároveň jeden z mála snesitelných filmů o superhrdinech, jemuž ke slávě pomohl především "inteligentní" (dá-li se to tak nazvat) scénář a především slibné dialogy. Reeve svoji průlomovou roli zvládnul na jedničku a Hackman si part absolutního křiváka užíval s elegancí sobě vlastní. A hlavně - jedná se o první (Pokud se dokáži upamatovat.) film s Marlonem Brandem, jejž jsem měl tu čest zhlédnout. I když Brando si o tomhle filmu a roli myslil své a k tomu, aby se učil nějaký těžší text nebo předvedl cokoliv náročného, by ho nikdo nedonutil. Odměněn byl ale královsky. A pochopitelně: v hereckém přehledu je uveden na místě prvním, někteří neobeznámení si pak mohou myslet, že hrál samotného Supermana. (23.04.2005)