Superman

„Do you know why the number two hundred is so vitally descriptive to both you and me? It's your weight and my I.Q.“ Pravým supermužem této místy hodně naivní komiksové nostalgie není ten žluto-modro-rudý sparťan z vesmíru, ale Lex Luthor. Noblesní bídák, co má styl a ještě k tomu vypadá, jak Gene Hackman. V paměti navždy utkví Williamsův monumentální ústřední motiv, přisluhovač Otis s největší kartografickou troufalostí v dějinách lidstva (Otisburgh) a nezodpovězená otázka, jestli si Reeve vycpával ty červené slipy ponožkami.. (23.09.2008)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)

Jako malý špunt jsem Supermana zrovna nemusel. Prostě jsem nevěřil chlapíkovi, který nosí pláštěnku a slipy navrch (maminka mě totiž učila nevěř nikomu, kdo ti chce ukazovat, co má v kalhotách:-). Navíc je obklopen samými idioty, protože mu stačí nosit brýle, aby ho nikdo nepoznal. No a taky mě nudily jeho dokonalé schopnosti. Přesto musím uznat, že se jedná o velice kvalitní film, který je ozdoben sympaťákem Christopherem Reevem, krásnou Margot Kidder co by novinářkou superhrdinova srdce a šíleným plešounem Genem Hackmanem. Marlona Branda se svým prvním místem v titulcích a časem stráveným na plátně beru jen jako špatný komerční vtip. Dalšími klady je povedená kamera a poutavá vizuální stránka. Záporákem pro film je nedostatek akce a přehnaná délka. Pro mě osobně triky vůbec nezestárly. Pro tuto starou školu mám větší slabost než pro současnou digitální éru. Myslím si, že 4* jsou pro tento film plný vtipu a hrdinova šarmu jako vyšité. (22.12.2007)

Konečně jsem se dostal k této Donnerově klasice. Dnes už to nepůsobí tak převratně, ale tehdy to muselo být super. Člověku tam ani tak nevadí ty efekty a že ten příběh už vlastně zná. Měli tehdy omezené možnosti. Gene Hackman se do role Luthora skvěle hodí a hezky Clarkovi zatopí. Člověk to asi musí brát s rezervou, ale dost mě tam vytáčela absence fungující fyziky. Tehdy to asi tak nevadilo, ale různé aspekty tohoto filmu jsou často terčem posměchu. Na svou dobu je to určitě super a prošláplo to cestu dalším komixům. Pořádné filmy se Supermanem si musely počkat. "Mozek je víc než svaly." (06.02.2021)

Superman je první opravdu známý komiksový film a jako takový se neoprávněně těší velké pozornosti jako by byl něco extra skvělého, přitom je to ale jen příšerně natahovaná nezáživná kaše. Snaha režiséra o uchopení látky s nadsázkou by sice mohla být ocenitelná, jenže on to se svou snahou poněkud přehnal, takže, pokud jsem zrovna neusínal, jsem měl neustálý pocit že se dívám na nějakou nepříliš povedenou parodii. (15.03.2007)