Ghost Rider 2

Spíš si pustit 10 krát jedničku než po druhý "tohle". První díl se mi svym způsobem docela líbil, slušnej průměr, ale nemyslel jsem si že, Cage může klesnout ještě níž, bohužel se stalo. Jeho herectví (přehrávání) dosáhlo další úrovně, které předčí všechny letošní oscarové vítěze. Rumunské exteriéry samozřejmě mezi klady nepatří, alespoň ty triky či vizuální/kulervoucí scény ve stylu Zastav a nepřežiješ dvojce Neveldine, Taylor měly za něco stát, ale zase velký... Za zmínku stojí snad jenom Cagovo maniakální ovládání obrovského bagru, který samozřejmě vzplane a promění se jako jeho motorka, následně se ho jedna dětská postava zeptá, jestli by se to stalo i s velbloudem, on pouze odpoví, že neví a dál to naneštěstí není rozvedeno. (06.03.2012)

Má to momenty kedy je Ghost Rider veľmi cool (skoro vždy ked nie je vidno Cagov face). Má to akciu na ktorú sa celkom dobre pozerá, každopadne tým rozmaznaným deckám na režisérskej stoličke už by niekto mohol oznámiť, že Crank skončil pred dvoma filmami, že fisheye nie je úplne vždy cool a tie ich highpass filtre sú totálny grc. A vôbec. Čím ďalej originalitu ich štýlu začína prebíjať anarchia a odporučil by som miesto nejakého ďalšieho pubertálneho výstrelku dať tvorčiu pauzu a naštudovať tie pravidlá, ktoré vlastne 4 filmy porušujú. A potom sa možno začnem na ich kúsky znova tešiť. 50% (10.06.2012)

Začnu tím, že poslední dobou Cage podepisuje každou roli, jen aby si vylepšil reputaci, ale posledních pár let mu to nějak nejde a tímto filmem to taky určitě nebude. Film jsem dokoukal sice celý, ale jediné pěkné na filmu bylo vizuální zpracování. Ghost riderovi nový design sekne, ale nic víc na tomhle filmu nehodnotím kladně kromě speciálních efektů, protože film nemá žádnou logiku, musíte se dívat s tím, že vypnete svůj mozek a Cage už taky nemá co hrát a je to škoda. Takže jen za vizuální představení dávam 1* a druhou hvězdu dávám za scénu v lomu, takže 2*. 30% (26.05.2012)

Nekonečné zklamání. Neveldine a Taylor jsou průkopníci a inovátoři, ale bohužel nejsou vypravěči, kteří by si získávali srdce publika a především investorů široce přístupnými eposy (jako Cameron) či sofistikovanými kulty (jako sourozenci Wachowští). Jsou to adrenalinoví závisláci vyžívající se v subverzivitě a válcování norem. Podobně jako např. nejradikálnější filmaři japonské nové vlny povýšili kameru na zbraň a z diváka udělali její oběť. Nelze se pak divit, že jejich filmy narážejí nejen u konzervativních filmových fandů, ale také u jiným způsobem konzervativní kritiky. Pohled na jejich kariéru ukazuje smutný osud kreativních géniů v době, která je nechápe, a jenž je o to smutnější, že si coby autoři na poli akčních filmů nemůžou malovat v ústraní či psát do šuplíku. Na film jsou prostě třeba finance a zázemí, které jim ale asi již nikdo nedá. Jejich trilogie revolučních videoherní snímků "Crank", "Crank: High Voltage" a "Gamer" se vyznačuje nepřímou úměrností mezi klesajícími tržbami a stoupajícími ambicemi při bortění zažitých hranic a norem. Příslibem velké budoucnosti měl pak být studiový projekt "Jonah Hex", který se ale s vyhazovem režisérů změnil v trpký reality check. "Ghost Rider 2" pak představuje bolestivou kocovinu - zetkový původně zřejmě jen direct-to-video sequel k céčkové slátanině, s typickými atributy jako natáčení ve východní Evropě a strašlivým scénářem. Neveldine a Taylor poprvé neměli film ve vlastních rukou, ale jen zachraňovali již napsaný a z velké části produkčně rozjetý projekt. Právě díky jejich dravému stylu, castingovým volbám a zálibě v přemrštěnosti je "Ghost Rider 2" alespoň chvílemi koukatelný, ale vždy, když se z formálního kadlubu vynoří původní scénář, celá pekelná mašina se zadrhne a padne na hubu. Ta tam je pro režiséry typická symbióza mizanscény, kamery a akce, ale také se zoufale nedostává prostoru na nápaditou realizaci šablonovitých sekvencí. O subverzi lze mluvit pouze v hrstce scén, když pustili Cage z řetězu a nechali ho vyvádět neskutečné psí kusy (hurónská sekvence získávání informací od překupníka, manická proměna na motorce či samotná řeč těla démonického jezdce, kterého tentokrát ztvárnil Cage). Otisk značky Neveldine/Taylor je patrný vlastně hlavně v postprodukci, tedy v částech se speciálními efekty, které se vyznačují dravostí a koncepční chaotičností typickou pro předchozí snímky režisérského dua (ostatně i vytuněnou podobu proměněného hrdiny lze jednoznačně identifikovat jako dílo estetiky režisérů). Chce se mi vidět Neveldina a Taylora jako novodobé Orsony Wellese - jejich geniální a revoluční dílo bylo nepochopeno, jejich studiový projekt skončil znásilněn producenty bez jejich kreativního vkladu a nyní jsou nuceni se realizovat v laciných evropských produkcích, nad nimiž ale také nemají plnou kontrolu. (17.03.2012)

Tohle vypadá uboze už v ty omalovánce, takže absolutně nechápu převedení na filmová plátna... šejkové nevědí co z penězi a Cage neví, co by ještě dojebal. Divím se, že existují lide, který to protlačí až do kin. Těžko je něco k tomu napsat a nenadávat, každopádně doufám, že pokračováni už opravdu nebude, obzvlášť po tom co Nicolas našel své andělské já. 1/10 prosím dost. (07.04.2012)