Prianie smrti

Paul Kersey tentokrát ne jako architekt ale doktor. Což není na škodu. Bruce Wllis místo Charlese Bronsona je důstojnou náhradou - následovníkem. I když jde o remake, tak o remake zdařilý, přizpůsobený dnešku. Člověk si říká, že v USA je těžko zvolit rovnováhu mezi právem na použití zbraně a regulaci zbraní. Původní přání smrti jsem viděl, ale na hodnocení bych potřeboval reprízu. ČSFD Projekce, která mne překvapila lokací místo Cinestaru Cinema City. Ještě, že ty kina nejsou daleko od sebe. (07.03.2018)

Dvojice junkfoodových mistrů Eli Roth a Joe Carnahan se spojila, aby přivedla na svět remake kultovní bronsonovky. Povedlo se jim dostat zpět na plátna Bruce Willise v roli, která je v jeho současné filmografii světlejším bodem. Mrazivá surovost původní předlohy je ovšem pryč, zůstala jen pravičácká nakládačka, kde je paleta padouchů vždy silně multikulturní, ale nikdy zcela bílá a asi každá druhá scéna je direktivním suportem pro držení zbraně. Dobře obsazená (Shue, O'Nofrio, Norris), byť myšlenkově pochybná zábava. (16.03.2018)

Eli Roth se režijně nepřekonal, některé stěžejní a vyhrocené scény mohly být rozhodně intenzivnější, vytáhl však Brusku Willise z osidel primitivních filmů, což je vlastně při jeho současném kariérním propadu velká zásluha. Bruce se mu odvděčil tím, že hraje typického Bruce, kterému jeho chirurga na sále tolik žrát nebudeme, ovšem (pouliční) přestřelky, které z akční složky převažují, jsou jeho tradiční parketa. Přemíra originality z filmu nečiší. Dokonce bych byl i pro nějaký závěrečný zvrat, nic takového nepřijde. A tak sledujeme Bruce, jak zarputile jitří stopu po aktérech přepadení jeho ženy a dcery, po němž manželka už vyspává na hřbitově a dcera se nadějně probouzí z kómatu. Bere spravedlnost do svých rukou a mstivě se plíží chicagskými ulicemi. Jak blízko či daleko má film ke svému původnímu filmu, z něhož vychází, to si netroufám odhadovat. Starou krimi s Bronsonem jsem nikdy neviděl. Nemusel to být špatný film, i tak odhaduji, že rozdíl bude hlavně v uchopení látky. Roth je přístupný hrátkám, které touží mít nad násilím nadhled i přehled, určitě ne vždy se mu to daří. Nejednou je film rutinním moderním thrillerem, který násilných scén má limitované množství, což zvláště u Rotha zamrzí. Vůbec se krvelačně neodvázal. A postupně z filmu vyprchá i napětí. Hlavně v závěru je znát, že už (brutální) nápady došly. Vyloženě se mně nelíbil přístup místních médií. To byly rušivé pasáže. A navíc to není žádná vizuální bomba. Práce s herci je nadmíru kvalitní. Zločinci jsou zahraní zajímavě, rodinka v ohrožení má nestárnoucí Elisabeth Shue, Rothem broušená sympaťanda Kirby Bliss Blanton se dostaví v celkem netypické úloze. Jen Vincent D´Onofrio v roli bratra hlavního hrdiny vykazoval nadbytečný výskyt. Pokud nutně netoužíte po originálu, tenhle remake kousek by vám mohl přijít vhod. Určitě se jedná o nejlepší film Bruce Willise za hodně drahnou dobu. 7/10 (22.05.2018)

Původní Death Wish: ztrápenej taťka si pořídí bouchačku a jde si frustraci z nepřiměřený kriminality vyřizovat na vlastní pěst. Kontroverzní morálka příběhu o zločinu a trestu byla v podstatě nadčasová a byť byl výsledek vlastně jen takovým slušným béčkem s fajnovou atmosférou pouliční špíny, dosáhl bezmála na kultovní status. Remake: tradiční revenge střílečka, kde jde fotr vykosit trýznitele svý rodiny. To je docela odvážnej krok - původní okoukanej námět byl nahrazen ještě okoukanějším! Na pytel je i titulní postava, jelikož přerod z nekonfliktního doktůrka na vraždícího superterminátora je věrohodná asi stejně, jako papoušek ara za polárním kruhem. Do toho laciný gore momentky a zoufale nevyužitej vliv sociálních médií (jedinej náznak nečeho novýho proti originálu). Trapný béčko (zase - přestávam věřit, že by ze sebe Roth někdy vypotil nadprůměr). (12.01.2020)

Vincent D'Onofrio hraje z celého ansámblu nejlíp, ovšem jeho postava je paradoxně úplně zbytečná. Stejně jako Johnu Travoltovi jsem i Brucovi přál nějaké pořádné akční stéblo, za které by se zase mohl vydrápat na nějaký slušný stupínek, ovšem jeho chirurg svérázně vystupující proti bezmocnosti zákona je jen udýchanou vzpomínkou na jeho skvostná 90. léta. Chicago platí za město s nejvyšší mírou kriminality v USA, Willis se tak denně na operačním sále setkává s důsledky vysoké zločinnosti, až to zásadně poznamená i jeho život. Má totiž pěknou ženu i dcerku a docela plný sejf. Že by se po fatálním násilí na vlastní rodině trápil, necítíme, že by mu s vyšetřováním docházela trpělivost, také ne. Žádný sociální komentář nečekejme, ani přispění k debatě o zpřísnění či regulaci držení střelných zbraní. Prkenný Bruce prostě začne páchat „dobro“, žádné pochybnosti to v něm nevyvolává, vlastně ani moc nechybuje, protože okolí mu tupě nahrává. Včetně policie, která něco rozehraje, pak se ovšem odmlčí, aby v závěru vše jen posvětila. Pitomé, jak jen scénář Joea Carnahana může být. Když už, pokusil bych se, aby výsledku nechyběl nadhled. Ovšem chybí. Vůbec to navíc nepůsobí temně nebo špinavě, akce se většinou odehrává bez nějaké solidní choreografie. Eli Roth je možná užvaněný hororový nadšenec, ale víc platí za mizerného vypravěče. Výsledek přesto dokázal udržet mou pozornost, ovšem ty 3 hvězdy nejsou nijak silné. (28.05.2018)