Šmolkovia

Když mi táta v osmdesátých létech přivezl z Paříže gumový přívěsek modrého trpajzlíka v bílých jégrovkách s tím, že se to jmenuje Strumf, nikdy by mne nenapadlo, že v roce 2011 se budu se synem dívat na snímek Šmoulové... Je to pro děti zkrátka fenomén uměle živený reklamou (ale to vlastně krteček dnes už také), který přežívá celé dekády a je stále oblíbený. Film byl pohodový, dospělého ničím překvapující. Malá skupinka Šmoulů s jejich úhlavním nepřítelem Gargamelem a Azraelem se vlivem účinku tajemného modrého měsíce přenesou ze své pohádkové houbové louky do současného New Yorku... Zde mají dva cíle. Nenechat se chytit a vymyslet způsob jak se vrátit domů. Již samo prostředí bez ohledu na pronásledování trpaslíků čarodějem nabízí celou řadu zápletek. Hodnotím minimum násilných scén i celkem decentně zpracovaný příběh. Šmoulové i kocour byli celkem pěkně animováni a animace dobře korepondovala se skutečnými herci a reálným prostředím. Dětem doporučuji. * * * (04.12.2011)

Snesitelnější, než jsem čekal. Šmoulové jsou roztomilí, hlavní herecká dvojice fajn (vzhledem k seriálové popularitě), ale záporák Gargamel, kterého si viditelně užil Hank Azaria, je pro mě paradoxně nejlepší postavou filmu. Animovaná dětská klasika se tak dočkala slušného digitálně-hraného zpracování, které nejvíc ocení především ta nejmladší generace a ta o něco málo starší si nostalgicky připomene hodiny ztrávené nad komiksy nebo u televizní obrazovky. (25.09.2011)

Ano, skutečně výrazně snesitelnější, než se čekalo. Na druhou stranu ale výrazně méně zábavně, než třeba Méďa Béďa, z něhož se po příšerných ohlasech vyklubala velmi roztomilá a zábavná záležitost. Šmoulové jsou relativně vkusní a sebe ironické fórky fungují, je jich ale pohříchu málo (nejzábavnější je paradoxně Gargamel). Ve výsledku tak film, který si na půl dělá srandu ze sebe a jemu podobných, ale přitom stále spadá do škatulky rodinných filmů o digitálních mrňouscích, kteří otravují život nějakému člověku, jsou povětšinou nesnesitelní a nakonec dojdou prozření na základě tradičních amerických hodnot. Neumím si představit, že by to někoho alespoň trochu soudného mohlo vyloženě naštvat, ale to jen podtrhuhuje jiný fakt a to, že Šmoulové jsou především absolutně zbyteční. (25.08.2011)

"Šmolkovia" boli v osemdesiatých rokoch minulého storočia veľmi populárni. Deti ich milovali. Bol to doslova fenomém. Postupne sa na nich pomaly už zabudlo. Až v roku 2011 ich vzkriesil celovečerným kino filmom režisér Raja Gosnell. Kombinácia animovaných postavičiek a klasického hraného filmu bol dobrý nápad. Prienik šiestich modrých šmolkov do reálneho sveta, priamo do New Yorku, bol zábavný. Najmä keď mali v pätách zlého čarodejníka Gargamela s jeho kocúrom Azraelom a pomáhal im sympatický Neil Patrick Harris. **** (29.03.2018)

Mrkání na diváka v podobě roztomilých popkulturních odkazů a příjemné sebeparodie je poměrně fajn. Tak proč musí každý povedenější gag vždy spolehlivě pohřbít odpudivě trapný fór? Nostalgie se bohužel nekonala, o utrpení se ale naštěstí také nedá mluvit. Pokud bude dvojka o 300% temnější a na jejím začátku zemře Šmoulinka, jdu do kina. (13.05.2012)