Baader Meinhof Komplex

Chladných, promyšlených a precizních 5*. Po hodně dlouhé době mě dokázal film přikovat do sedačky, nepustit a do hlavy mi vnutit otázky a diskuze o idejích. Uli Edel i přes svou německou krev natočil film fungující jako švýcarské hodinky. Vše padne dokonale a dává koncepčně dokonalý politický film o období, které by nejen v Německu nemělo být nikdy ignorováno a zapomenuto. Herci nejsou příliš známí, ale odvádí vynikající práci a své postavy prakticky prožívají. Jejich postavy se chovají, tak jak by jste čekali a podtext typu "každá revoluce je správná revoluce" nebo "jedině s pistolí je člověk svobodný" se dají cítit i v dnešním světě... Přes všechny kvality a myšlenky, které filmem vznikají, není Baader Meinhof komplex lehkým filmem pro každého, protože někoho bude nudit historická preciznost nebo politický podtext. Přesto nebo spíše právě proto je tohle jeden ze snímků poslední doby, který by neměl uniknout nikomu. Úchvatný film plný informací ve stylovém retro balení střílející přesně mířené rány s chladnou působivostí. Vedle Životů těch druhých další ukázka stoupající kvality německých filmů... . Co na to Češi? Radši nechci vědět... (18.07.2009)

Působivá a strhující lekce z německých dějin. Díky přesnému popisu událostí má sice člověk občas problém v postavách, protože se jich to vyskytuje opravdu dost. Jinak je to ovšem řemeslně vypiplaný film s výbornými herci a bezchybnými akčními sekvencemi. Režisér se snaží nenadržovat ani jedné straně a chce stát někde uprostřed, ovšem já si názor udělal snadno a fakt jsem si z celého srdce přál, aby je charizmatický Bruno Ganz pochytal co nejdřív. Škoda, že je to až moc dlouhé a ty pasáže ve vězení se mohli trochu prostříhat. Jinak jde o opravdu výborný film, kterým se chce německá kinematografie opět vypořádat se svou ne zrovna pěknou minulostí. A opět se jí to povedlo. (04.06.2010)

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

Němci nemají mnoho filmových hitů, ale mohou těžit ze své historie plné ožehavých kapitol. Televizní matador Edel zvolil RAF a předvedl nad očekávaní působivou akční jízdu. Nejde však fandit ani jedné straně barikády. Mladí rebelové se promění v psychopaty a byrokratické krysy jsou jako vždy za psí čumáky. (24.11.2022)

Jak nás učil na policejní akademii plukovník Brzybohatý: terorismus je z hlediska policie a bezpečnosti třeba posuzovat čistě trestněprávně, nikoli politicky. Cíle teroristických skupin mohou být různé, někdy lze mít pro ně i pochopení či dokonce sympatie, proto se posuzují vždy konkrétní kriminální činy, které se obvykle nazírají obdobně i v rozdílných kulturách. Proto ani sympatizující arabské státy nemohou přijmout unesené letadlo Lufthansy nebo unesenou loď Achille Lauro. Takto přistupovaly bezpečnostní orgány k terorismu prakticky ve všech civilizovaných zemích. Řečeno zjednodušeně terorismus je činnost, která se prostřednictvím násilí a šíření strachu snaží dosahovat svých cílů, přičemž ty cíle samy o sobě mohou být legitimní. Nutno ovšem říct, že tenhle modus doslova rozesraly USA po 11.9.2001, když Bush přišel s "válkou proti terorismu (jste s námi nebo proti nám)", což je v podstatě záležitost "boje za správný životní styl". Film samotný je vynikající jak po stránce technické (zvuk, akce, prostředí), tak herecké a dramatické. Celkově je film pokusem o záznam událostí bez hodnotícího hlediska. Zvláštní poznámku si zaslouží skvělá hudba a celkově syrové a mnohdy až drastické pojetí násilí ve filmu, což jen přispívá k jeho přesvědčivosti. Rozhodně nejde o ospravedlňování teroristů, kteří dle mého působí jako duševně a osobnostně nevyzrálí fanoušci Bezstarostné jízdy, kteří si přes všechna velkohubá hesla o boji s imperialismem nebyli tak úplně jisti, čeho vlastně chtějí dosáhnout. Trochu nedodělaně na mě působil jen konec, kdy je sice ukázán nástup druhé generace, aniž by se jí ale scénář více věnoval. Jinak nezbývá než Němcům pogratulovat k v poslední době již několikáté vynikající práci. (11.04.2009)