Denník nymfomanky

Nevzpomínám se, kdy mě naposled nějaký zahraniční film tolik urážel a přemýšlel jsem nad důvodem, proč byl zakoupen do české kinodistribuce. Pokud se chci podívat na výbornou psychologickou adaptaci zkoumající zakoutí lidské sexuality, sáhnu po Hanekeho PIANISTCE, jejíž hlavní hrdinka alespoň nějakou motivaci má a její chování je jednotné. Pokud se chci podívat na film, ve kterém je svůdná hlavní hrdinka, která si podrobuje muže a i vyprávění, přičemž tělo stojí v centru všeho a má společenský i politický a jiný význam, zvolím jakéhokoliv domácího Verhoevena (např. KEETJE TIPPEL), ale i toho zahraničního (např. SHOWGIRLS či ZÁKLADNÍ INSTINKT). DENÍK NYMFOMANKY je ukázkou nefunkčního filmu, ve kterém je množství erotiky, ale ta není ani vzrušující, ani odpuzující a nijak zvlášť se neliší od televizních soft-porn, a nefunkční adaptace, protože se nevypráví obrazem, nýbrž slovem a každá, opravdu každá, byť sebebanálnější myšlenka o uvědomění se musí zopakovat. Neobstojí to jako péčko, jako klubový film, jako feministický manifest (na ten je to hrozně tezovité, 95 minut si vystačí s myšlenkou "když má žena mnoho mužů, je kurva, když má muž mnoho žen, je macho") a navíc si to hraje na umění. Hodnocení tak neodráží maloměšťácké pohoršení, ale zpruzenost nad hloupým dílem, do kterého si s chutí kopnu. (20.02.2009)

Popis děje tentokrát velice zkrátím. Mladá slečna se po tom, co se chovala jako kur.a (a všichni s ní tak zacházeli) zabouchla do chlápka, který se k ní choval také jako ke kur.ě. Tak od něj utekla, a nechala ze zaměstnat v bordelu, kde se strašně divila, že se k ní všichni chovají jako by byla kur.a... Mladším 18 let se omlouvám za předchozí slova, ale vzhledem k tomu že je používá i náš pan prezident, tak je to snad OK. O nic jiného ve filmu opravdu nejde - pokud někdo v něm hledá nějakou myšlenku, či východisko ze situace (za předpokladu, že je taky kur.a), tak úplně marně. Pokud si tento film někdo pustil v domnění, že jde erotický trhák, tak ho taky zklamu - ani erotiky (kromě úvodního rozhovoru - A babi, jak jsi to dělala s dědečkem?) taky moc není. Tak většinou takový film získává kladné body angažováním příjemných herců - ale ani to se zde nevyvedlo, hlavní herečka je blbá jak štoudev (teda herečka možná ne, ale její postava), a ostatní dvojnásob. No nic, můžeme si tento film odnajknout (od-nike-nout) a jdeme se dívat na něco kvalitnějšího.. (18.12.2014)

Takhle nějak by vypadala Bridget Jonesová, kdyby se natáčela jako drama ve Španělsku :-)) Na jednu stranu chápu vaše rozčarování, že směr filmu se velice často měnil a nerozhodný tvůrce působí nevhodně, ale přesto za sebe říkám, že to byl silnej zážitek! Film má myšlenku a určitě hlubší, než tu, kterou zjistil Bluntman, že když sexuje chlap, je to macho a když ženská, je to coura. __ Erotiky je dost. Tedy takhle, na drama je jí tam dost, ale pokud čekáte soft porníčka, kde se lížou koberce místo těla, to jste na špatné adrese. (31.07.2009)

Neskutečná pakárna... A teď kdo má pravdu, já nebo zbynekv?:) Kdo ví... _____ Pro zbynekv: "film...o svobodě a emancipaci" ? "feministickej názor" ? Cooože?:) nic takového (možná hodně vzdáleně), v tom filmu nebylo (teda já to tam neviděl.) Kde ty? Třeba když se Val sprchovala doma nahá?.) Proč tam ta scéna asi byla.... A jak moc feministický je tenhle plakát? Nebo ty myslíš monolog o tom, jak nymfomanii vymysleli muži? Nevím..pro film mám jen slova odsouzení, za nepovedenou psychologii postav a jejich schematičnost, celý scénář mi přišel jako sbírka klišé a nechápu, jak je možné, že ho napsala žena. (Prokázala svému pohlaví medvědí službu.) V tomhle filmu se o nymfomanii nedozví divák zhola nic, stejně jako o práci v bordelu. (17.12.2008)

Čekat drama, které by nabídlo vhled do těžkého života člověka s psychickou poruchou hypersexuality, bylo naivní. Stejně jako čekat romantické drama o hledání lásky komplikované nepříjemným handicapem. Teď už to vím. Ale asi mě zmátla ta Geraldine Chaplin na začátku. Nečekal jsem, že ji uvidím v regulérním, béčkově plytkém softpornu plném krásných prázdných figurín a samoúčelných koitálních poloh. A přitom tu bylo několik situací, ze kterých by se dalo i tady odpíchnout. Jenže nic z toho. Je to jen 100+1 variací na Ahoj. Chceš si se mnou zašukat? Možná by bylo zajímavější číst si v deníku nymfomanky, která by nebyla atraktivní a krásná. Nebo obyčejného třeba nesmělého chlápka, který trpí hypersexualitou. A když na to přijde tak i postava sexuálně hyperaktivní Val toužící po lásce, nabízela mnoho možností jak její příběh vyprávět poutavě. Pokud to shrnu, nebyl jsem pohoršen jako člověk, ale zklamán jako divák, tedy jako filmový divák nikoli voyeur. Z podobných deníkových filmů tak byla lepší třeba italská Melissa P. mimochodem také s Geraldinou Chaplin v podobné roli. (26.12.2014)