Overená kópia

Ohromna snobaren. Od temy cez analogie az po spracovanie. Je tam niekolko super scen, krasna civilna kamera, Juliette Binoche je vyborna a aj ta myslienka je podnetna. Takze nemozem povedat, ze sa mi to nepacilo. Ale je to fakt ohromna snobaren. A navyse zbytocne dlha (keby to bolo o nejakych 15-20 min kratšie, išiel by som na 4*). Festivalovych 7/10 (28.10.2020)

Ten Kiarostami v tom sice trochu znát je, ale stejně se mu tenhle film bohužel moc nepovedl. Snaží se to být něčím na styl Before trilogie od Linklatera, ale té to nesahá ani po kotníky (aspoň prvním dvěma dílům). Dialogy často působí strojeně a jejich návaznost je zase často nahodilá a nepřirozená, celková zápletka zase podivně strojeně a taky nedotaženě (popravdě jsem na konci moc nepochopil, jak to ti dva mezi sebou ve skutečnosti vlastně měli), po filmařské stránce to sice není špatné, ale zároveň se s ní dalo víc vyhrát a ačkoli v tom určitá poutavost jak od Linklatera je, pořádně podmanivá atmosféra jako u jeho filmů tomu prostě znatelně chybí. Je to takový průměrný udělaný pokus o něco na tenhle způsob, s pár zajímavými myšlenkami a dobrými scénami, ale bohužel to jako celek moc nefunguje. Slabé 3* (18.01.2022)

Velmi pěkné, velmi příjemné a zábavné. Film je úžasně promyšlený. Určitě je snadné to označit za festivalové klišé. Objevuje se podobný námět, motivy, rozvolněnost a vše ostatní na co jsme zvyklí z receptu pro umělý festivalový film. Jenže tady to funguje, má to smysl, Kiarostami pracuje nápaditě a rafinovaně. A já si film užil... (13.04.2011)

V podstatě jen polodetaily mluvících hlav, a to často i tam, kde by měl být třeba celek (když se chce spisovatel kochat krajinou), nebo detail (podpisuje knihu). Zatímco u Linklaterových filmů dialog odněkud někam směřuje, má vnitřní napětí, informaci pro diváka a nese s sebou nějaký příběh, který postupně rozplétáme, zde se často jen medituje, někdy ani to ne, a vztah obou postav není jasný - proto to pak hapruje. Proč on za ní přišel? Proč se nechává zatahovat do tak pitomé hry? Ta ženská je nepořádná (střevíček na předním sedadle), hysterická, nepříjemná, chybí jí jakékoliv kouzlo. A mezi námi, Juliette Binoche zde vypadá poněkud staře a opotřebovaně, nemůžu si pomoct. Zbytečně promarněný potenciál, protože některé myšlenky jsou zajímavé ("není jednoduché být jednoduchý", "cíleně jet bez cíle")... - EDIT - MOŽNÝ SPOILER!: Totiž, kdyby byl vztah obou postav jasný, divák by s nimi "šel" a víc si to užíval. Ale takovéhle tápání, jaká ze tří variant je ta pravá, je k ničemu. (Jsou skutečně manželé a jen hrají - pak to kopíruje Promiň, jsi ženatý nebo Dva na cestě. - Skutečně se neznali a jen hrají? Pak to kopíruje Linklatera. - Nebo je to jeho milenka a on netuší, že z poměru tehdy s ní má dítě? Pak to kopíruje některé italské filmy.) (02.05.2011)

První evropský film iránského režiséra Abbase Kiarostamiho. První filmová role britského operního pěvce Williama Shimella. Sdílení italské kultury a přítomnosti jako součást děje. Bylo? Nebo nebylo? Klíčem jsou dva rozhovory: mezi matkou a synem v restauraci a ženou a mužem u kávy. Nejde o variaci Falešného autostopu nebo Rozhovoru s jinou ženou, přestože se podobné interpretace nabízejí. Jednoduše snaha o „Věrnou kopii“ mnoha jiných situací. Líbí se mi nad tím filmem přemýšlet. 14.2.2014: Děkuji Jaromíru Blažejovskému za informaci o záměrně chybějícím mezititulku. Celý příběh tak dostává nový smysl, přestože nezestárli a vůbec se nezměnili. Takže bylo a já se jednoduše mýlila... Nakonec i kdyby nebylo, je to jen hra. S divákem samozřejmě. Dnes, přestože už nad filmem přemýšlet nemusím, líbí se mi ještě víc. Vynikající záležitost. (22.04.2012)