Obsahy(2)
Maria a její dítě putují rurální krajinou koloniální Angoly. Mají jediný cíl: znovu se setkat s manželem a otcem Domingem Xavierem, který byl zatčen a obviněn z protirežimní činnosti. Maria přichází do města a napojuje se na neviditelnou síť Angolanů, kteří si přejí napomoci ukončení koloniálního režimu. Domingos Xavier se ale tou dobou již nachází v cele portugalské politické policie, ze které se lze jen těžko dostat na svobodu, protože příslušníci PIDE neváhají při výsleších přistoupit k tvrdému mučení a vraždám. (NFA)
(viac)Recenzie (7)
Snímek francouzsko-guadelupské režisérky se studijními i pracovními zkušenostmi z Moskvy či Paříže, se vrací do roku 1961, kdy se v Angole počal organizovat lidový odboj proti portugalským kolonizátorům. Podle povídky vězněného angolského spisovatele Luandina Vieyry vytvořila Maldoror (ve spolupráci se svým mužem, levicovým básníkem a aktivistou Máriem de Andradem) angažovaný, opěvující, přesto však realisticky natočený portrét jednoho z "malých" případů politické oběti, jenž se odehrál v okolí předměstské vesnice Sambizanga. Po náhlém únosu stavebního dělníka Dominigose policií se jeho žena Maria se synkem vydávají na marné pátrání po jeho stopách po věznicích v okolí; přivlečený, vyslýchaný a krutě mučený Dominigos však v cele na následky poranění umírá, než jej stačí vypátrat žena i příslušníci osvobozenecké skupiny, jejichž komunikaci a snahy film průběžně zachycuje. Tragický tón obrací pojetí filmu k nadějeplnému, apelativnímu vyznění, když ohlášení smrti Dominigose se odehraje z pódia uprostřed tanečního večírku a slavnost se promění v poctu oběti, jež se stane symbolem připravovaných bojů a osvobozeneckých akcí. Archivní distribuční kopie filmu k tomu přidává výtvarně působivý zrůžovělý obraz. ()
Sarah Maldororová se ve svém slavném filmu Sambizanga věnuje politicky ožehavému tématu antikoloniálního odboje, který se od začátku 60. let odehrával v Portugalci ovládané Angole. Režisérka přitom líčí počátky války za osvobození, jež koncentruje do případu uvěznění jednoho z angolských revolucionářů, Domingose Xaviera. Vyprávění poté dělí svoji pozornost mezi výslech Xaviera portugalskými oficíry a zoufalé pátrání jeho manželky, která netuší, v jakém vězení svého muže hledat. Snímku se velmi dobře daří příbližit atmosféru akutního stavu tehdejší Angoly, která se ocitala na hraně celospolečenské imploze, a zároveň tak činit filmařsky vytříbenou technikou, která jej povyšuje nad prosté apelativní gesto. ()
Formálně velice slušný film s velmi burcujícím příběhem o počátku vzdoru proti kolonizaci. Přednáška v krejčovské dílně shrnula celý Kapitál do dvou souvětí. Tento sociální akcent však nepůsobí nijak rušivě, ale naopak filmu dodává další dimenzi. Za hodně zajímavé považuji i jasné zobrazení nejen toho, že kolonialismus je pro okupovanou zemi hnus, ale hlavně to, že by si kolonizátoři ani neškrtnuli bez místních pomocníčků. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 7.1.1979, v pôvodnom znení s titulkami (12.4.2012) ()
Oslobodenecky boj africkej angoly za nezavislost. darmo Portugalci mleli hovna ze Blanco+ Branco su stale Portugalci, ich kolonialne panstvo sa im rozpadlo. Zacalo to Braziliou roku 1822 : 68 % ()
Tento filmový počin mapuje kruté panování portugalských kolonizátorů. Persekuce, mučení, nesmyslnost vládních úřadů, títo vším si musela projít rodina revolucionáře Domingose Xaviera (Domingos de Oliveira). Sám Domingos je zadržen, odsouzen k smrti a poslán do vězení. Jeho žena Maria (Elisa Andrade) však vezme do náruče své dítě a vydá se na dlouhou cestu, aby našla svého manžela. ()
Na jednu stranu jsem rád, že jsem viděl film z Afriky, ale na druhou stranu je to celkem nuda. ()
Reklama