Co chytneš v žitě

Celovečerní debut Romana Vávry, v kterém se odráží jeho dosavadní dokumentární tvorba - a to perfektně vystavěnou a promyšlenou atmosférou. Ta je společným jmenovatelem všech tří povídek, které jsou ostatními atributy zcela rozdílné. Je v nich kus poetiky, hlubší klukovské romantiky, humoru, ale i hořkosti. Ale vtahující a všudypřítomná letní atmosféra převládá nad vším a to se mnohdy nepovede ani zkušenějším režisérům. Výborný počinek! (05.05.2009)

Roman Vávra toho jako režisér zase tolik nenatočil, alespoň co se týče filmů tedy. A já se přiznám, že z jeho děl mám nejraději Čert ví proč. Z tohoto povídkového filmu se mi líbí jen a pouze závěrečná povídka, protože jen ta dává alespoň nějaký smysl a dá se v ní najít něco o životě. První je totálně hloupá a každá dívka, která by takové martyrium vydržela by zasloužila pořádnou odměnu. Navíc trochu nechápu, proč od dvojice utíkají všichni, kteří v poli dělají úplně něco jiného, než zmíněná dvojice, tím spíš, když se milenci od všech postupně vzdalují. Konec povídky nám pak dává alespoň částečné vysvětlení, že oba jsou tak trochu střelení a docela se k sobě hodí. Druhá povídka je o to pikantnější, že Klára Issová musela olíbat celou bandu kluků, kteří v té době opravdu byli kluky. Že si nevšimli, že je těhotná je věc další. Ale dost vtipné bylo, kterak všichni uvažovali, jak se z polibku může stát dítě. Pořád ale obě povídky tak trochu považuju za něco pro zasmání náctiletých. Třetí povídka je jediná, která má hloubku a širší smysl. (24.05.2021)

První povídka milá, nenásilné vyjádření charakteru dvou mladých v kulisách letního pole. Ufóni jen jako příklad, co občas zaujme dorostence, méně již dorostenku. První povídka stojí za vidění jako zajímavost, trocha letní vůně a vůně mládí :-) Druhý příběh o partě dospívajícíh kluků o prázdninách je pouze ne zcela vyvedený. Ovšem třetí příběh je depresivní matly patly starších lidí v blátě, kterým by slušelo pobýt v klidu a pohodě. Tři hvězdy jen díky prvnímu příběhu... (08.01.2012)

Kvalitativně rozkolísaný povídkový triptych, který při novém zhlédnutí po letech vzbuzuje v první řadě rozpaky. Ačkoli od premiéry neuběhlo ani 15 let, celý film působí o mnoho starším dojmem, skoro jako by byl natočen ještě za komančů - snad to byl i tvůrčí záměr, zasadit dějově snímek do období před listopadem 89, protože třeba postavy chlapců v prostřední povídce používají oslovení "soudružka učitelka", což by tuto domněnku podporovalo, ale exaktně to nikde řečeno není (a uvážím-li, že postavy v celém filmu nosí Conversky, moc mi to s tím totáčem neštymuje). Pokud bych měl film zhodnotit povídku po povídce, vyšel by mi čistý průměr 3 hvězd. Povídka první, OSINA, je strašná píčovina, z které čouhá amatéřina na sto honů jak sláma z bot, a nestojí vůbec za pozornost (1 hvězda). Povídka druhá, STOH, má vynikající námět a herecky excelující Kláru Issovou, která se mi snad v žádné jiné roli tolik nelíbila. Povídka je neobyčejně vtipná, protože těží z osvědčeného kontrastu mezi životní nezkušeností chlapeckých postav a jejich ostentativní vulgárností a rádoby chlapáckými gesty. Jasných 5 hvězd. Konečně povídka třetí, CESTA, svým tragikomickým vyzněním i nejdelší stopáží nejvíce kontrastuje ze zbytkem filmu, do kterého jako by vůbec nepatřila. Osobně Janžurku moc nemusím - a nikdy jsem ji vlastně moc nemusel - a celá povídka mi přijde jako taková zoufalá snaha natočit po mnoha letech film, který by připomněl zašlou slávu československé filmové nové vlny, a konkrétně pak těch snímků Miloše Formana, které natočil ještě před svou emigrací. I zde se sází na pocity trapnosti ze sledovaného civilního děje, na strefování se do malého českého člověka, ale na konci 90. let mi takový filmařský přístup přijde prostě jen jako trapné epigonství, maskující nedostatek vlastní filmařské invence (3 hvězdy především za hereckou přítomnost Vaška Koubka). CO CHYTNEŠ V ŽITĚ je podlě mě takový filmový hřích končících devadesátek, který dnes už za vidění moc nestojí - a který mě mimochodem příšerně irituje tím, že svým titulem evidentně parafrázuje nejznámější Salingerův román, ačkoli s ním nemá absolutně nic společného. (17.08.2013)

Je fakt výrazně poznat, že první povídka Osina je natočená pro FAMU a kdyby tam ani nebyla, vůbec, ale vůbec nic by se nestalo. Nuda a o ničem. Akorát to léto z ní krásně sálá. Povídka Stoh to je už jinší kafe. Nádherná Klára Issová, která učí kluky ve stohu líbat francouzáky. Osazenstvo čtyř chlapců je super a jejich chování je bezprostřední a nenucené. Hodně překvapil nejstarší z nich Václav Jakoubek, známy nejvíc jako Eda z Obecné školy. Celkovou atmosféru bych podle rekvizit a šatů situoval do konce sedmdesátých let. Výborný! No a poslední povídka Cesta, to je koncert pro Janžurku a Karla Brožka. Hodnotím tak pouze povídky Stoh a Cesta, nehodící se Osinu zcela vypouštím. (21.05.2021)