Jazzový spevák

V rokoch 1927-1929 sa pri výrobe filmov v Amerike prechádzalo z nemého filmu k zvukovému. Toto obdobie je nazývané part-talkie, je to istý hybrid nemého filmu s krátkymi zvukovými pasážami, zväčša išlo o prerozprávanie deja, či spievanie. Jazzový spevák bol priekopníkom vo filmovom svete, kde sa striedali klasické medzititulky so spievaním vtedajšej hviezdy Al Jolsona. Samotný film však zostal ďaleko za očakávaním, táto srdcervúca melodráma s teatrálnymi gestami a mimikou tváre, aké poznáme z raných čias kinematografie, ma neuspokojila. (17.01.2012)

Připadám si jako žena, kterou muž nesmírně dlouho uháněl, slíbil ji lásku až za hrob a o svatební noci si do postele přivedl jinou. Tohle měl být první zvukový film? No, nebyl zvukový, naprostou většinu byl němý. Ale je to jen ku prospěchu, protože mečení hlavního hrdiny mi trhalo uši a píchalo až v patách. Říci o scénáři, že je hloupoučký, by byl extrémní eufemismus, on je příšerně blbý. Herecké výkony jsou z pohledu dnešního diváka nepřijatelné, přehrávání je katastrofální. Takže se vrátíme zpět k tématu zvukového filmu, Dickson Experimental Sound Film z roku 1895 zůstane prvním hudebním filmem, kdyby se Jazzový zpěvák stokrát na svoji natřenou hlavu stavěl. (22.06.2019)

Zvuk nezvuk, ten film je fakt skvělej. Příběh sice banální, ale za to podán technikami, které se dokáží obhájit i v dnešní době a i v dnešní době dokáže film předat stejné pocity jako v roce 27. Herecké výkony naprosto parádní a moc by se mi líbil i nějaký remake třeba od Spike Jonzeho v hlavní roli se zpívajícím Joaquinem Phoenixem. Jó po tom bych mohl říct "you ain't heard nothing yet" (15.02.2021)

Je to rozhodně plnohodnotný film, ne jen "první svého druhu". Má funkční (i když jednoduchý) příběh a může (i když ne ideálně) fungovat sám za sebe. Přesto tak úplně nerozumím tomu, proč zůstává z větší části němý. Rozumím té hře s kontrastem, ale čekal bych, že (podobně jako u Čaroděje se země Oz a barvy) bude sice záměrně využit rozdíl starého a nového, ale to nové bude mnohem lépe využito. (16.11.2012)

Moc často ve filmech neuvidíte Žida hrát černocha. Navíc, je potřeba vyvrátit mýtus 'němého filmu', který nikdy nexistoval, nějaká zvuková stopa se vždycky vyskytovala (ať už vypravěč, orchestr...). Ale Jazzový zpěvák je revoluční v tom, že je to první film, který začal používat synchonizovaný zvuk, přehrávaný živě z přístroje Vitaphone. (15.01.2014)