Mandragora

Polský líc Magnuska, Grodecki, svůj film myslel také nepochybně dobře a pokusil se poukázat na téma, kterému se ostatní vyhýbají. Oba spojuje touha natočit burcující film a neschopnost faktické realizace něčeho takového umocněná amatérismem olbřímých rozměrů. Oba se pokouší o devatero filmových řemesel a oba nejméně kazí scenáristiku. Grodecki se nesnažil ve svém filmu hrát, což bych mu přičetla ke cti. Na druhou stranu však dlužno dodat, že ani v běžně rozlehlém lese není tolik dřeva, jako se vyskytlo v Mandragoře. Takže o jednoho toporně deklamujícího maníka víc, nebo míň, to už výsledný dojem neovlivní. Musím tedy uznat, že ty prostoduché dialogy by zřejmě procítěně neodříkal ani špičkový herec, ten by ale určitě stejně nejpozději po prvním natáčecím dni s hrůzou utekl. Od sledování tohoto veledíla jsem měla chuť utéci i já. Moje vytrvalost byla odměněna hnedle dvakrát. Vynikající komickou sekvencí, která začíná komíháním kamery, protože i Grodeckimu bylo jasné, že Čáslavka omámenost prostě nezahraje, pokračuje plačtivým vzýváním Davida a končí veselou taškařicí ve sprše. Odměnou největší pro mne ovšem byly závěrečné titulky. Dokoukala jsem tento ryze amatérský snímek a teď budu žasnout nad tím, že do něj někdo dal peníze a nepožadoval je okamžitě zpět poté, co zhlédl finální sestřih. Grodecki má docela štěstí, že ani jeden z producentů není prudší letory, protože mu taky mohli rozbít hubu. (08.07.2023)

Nedávno som si pozrel poľský film "Sviňky". Výborným spôsobom ho zrežíroval Robert Gliňski. Je to ostrá psychologicko-sociálna dráma o teenagerovi, ktorý začal za peniaze ukájať homosexuálne chute bohatých Nemcov. Dal som tomu štyri hviezdičky a napísal komentár. Onedlho som dostal od jedného uživateľa typ na podobne orientovaný snímok - "Mandragora". Homosexualita sa mi hnusí. Je to odporná zvrátenosť. No Poliak Robert Gliňski dokázal túto tému spracovať do podoby dychberúcej drámy, zatiaľ čo jeho krajan Wiktor Grodecki natočil poloamatérsku homo nechutnosť. Jeho "Mandragora" je však tiež poriadne drsná a špinavá. *** (16.05.2017)

Je zajímavé sledovat rozdílná hodnocení a tím i rozdílné názory na drama Wiktora Grodeckeho. Musím souhlasit s tím, ze herecké výkony jsou víc než slabé, ale na druhé straně stojí téma. Téma o kterém se se většinou mlčí. Jenže pokud o něčem mlčíme, neznamená to, že problém neexistuje. Jen se o něm méně ví. O to víc šokující tento film je. Není točen s citem a s ohledy na diváka. Tvrdě a realisticky otevírá dveře do světa dětí, které utíkají z domova před neshodami s rodiči, problémy ve škole...... Musím říct, že toto drama na mne opravdu zapůsobilo svou děsivou syrovostí a realitou. Vzhledem k tomu, že není natočeno podle skutečné události mi nezbývá než doufat, že děti v této republice nekončí tímto způsobem. (22.01.2006)

Devadesátková Praha jako předpeklí pervitinu, zdrogovaých prostitutů a vyjetých turistů ze západu s divnými choutkami. Místy ta temnota a dekadence postav jde až do absurdna, což tomu filmu bohužel ubírá -- chci věřit, že se dívám na reálné záznamy tehdejší situace prostitutů, ale přes všechny ty obskurní figurky nějak nemůžu. (30.11.2016)

Je docela těžké takovýto počin hodnotit. Vzbuzuje odpor a zároveň úžas. Zvlášť partner na něj po prvním zhlédnutí nemůže zapomenout a děsivé a tvrdě realistické scény se mu vybaví pokaždé, co slyší název filmu. Příběh je krutě syrový a popisuje devadesátá léta v Praze z té horší stránky. Čert vem nějaké podvody nebo mafiány. Mladí kluci se pod pasáky neváhají vrhnout do prostituce za vidinou balíku peněz a naprosto tím ztratili svoji důstojnost. Za klíčovou považuju scénu ve druhé polovině filmu, kdy se otec pokouší Marka hledat, ale osloví ho mladý kluk, který mu nabízí sex. Že ve filmu hrála spousta neherců, mi ani tak nevadí. O to víc působí film autentičtěji. (02.11.2023)