Mandragora

Provokativně „poučný“ film nebo nechutná záležitost, která chce být úspěšná díku tomu, jak moc šokuje? Vyberte si sami optiku pohledu na tento film. V českém prostředí jde bezesporu o snímek, jež vybočuj z řady zažitých námětu a snaží se být velmi „naturalistický“. Osobně jsem v něm nehledal žádné poučení, působil na mě spíše jako „studená sprcha“, která vás vytrhne ze snu a vrhne do světa kolem vás, kde s ideály a rozmary daleko nedojdete. Bohužel mi připadá v mnoha věcech také nedotažený a naivní a proto nemůžu dát vyšší hodnocení. (08.04.2007)

Devadesátková Praha jako předpeklí pervitinu, zdrogovaých prostitutů a vyjetých turistů ze západu s divnými choutkami. Místy ta temnota a dekadence postav jde až do absurdna, což tomu filmu bohužel ubírá -- chci věřit, že se dívám na reálné záznamy tehdejší situace prostitutů, ale přes všechny ty obskurní figurky nějak nemůžu. (30.11.2016)

Je zajímavé sledovat rozdílná hodnocení a tím i rozdílné názory na drama Wiktora Grodeckeho. Musím souhlasit s tím, ze herecké výkony jsou víc než slabé, ale na druhé straně stojí téma. Téma o kterém se se většinou mlčí. Jenže pokud o něčem mlčíme, neznamená to, že problém neexistuje. Jen se o něm méně ví. O to víc šokující tento film je. Není točen s citem a s ohledy na diváka. Tvrdě a realisticky otevírá dveře do světa dětí, které utíkají z domova před neshodami s rodiči, problémy ve škole...... Musím říct, že toto drama na mne opravdu zapůsobilo svou děsivou syrovostí a realitou. Vzhledem k tomu, že není natočeno podle skutečné události mi nezbývá než doufat, že děti v této republice nekončí tímto způsobem. (22.01.2006)

Polský líc Magnuska, Grodecki, svůj film myslel také nepochybně dobře a pokusil se poukázat na téma, kterému se ostatní vyhýbají. Oba spojuje touha natočit burcující film a neschopnost faktické realizace něčeho takového umocněná amatérismem olbřímých rozměrů. Oba se pokouší o devatero filmových řemesel a oba nejméně kazí scenáristiku. Grodecki se nesnažil ve svém filmu hrát, což bych mu přičetla ke cti. Na druhou stranu však dlužno dodat, že ani v běžně rozlehlém lese není tolik dřeva, jako se vyskytlo v Mandragoře. Takže o jednoho toporně deklamujícího maníka víc, nebo míň, to už výsledný dojem neovlivní. Musím tedy uznat, že ty prostoduché dialogy by zřejmě procítěně neodříkal ani špičkový herec, ten by ale určitě stejně nejpozději po prvním natáčecím dni s hrůzou utekl. Od sledování tohoto veledíla jsem měla chuť utéci i já. Moje vytrvalost byla odměněna hnedle dvakrát. Vynikající komickou sekvencí, která začíná komíháním kamery, protože i Grodeckimu bylo jasné, že Čáslavka omámenost prostě nezahraje, pokračuje plačtivým vzýváním Davida a končí veselou taškařicí ve sprše. Odměnou největší pro mne ovšem byly závěrečné titulky. Dokoukala jsem tento ryze amatérský snímek a teď budu žasnout nad tím, že do něj někdo dal peníze a nepožadoval je okamžitě zpět poté, co zhlédl finální sestřih. Grodecki má docela štěstí, že ani jeden z producentů není prudší letory, protože mu taky mohli rozbít hubu. (08.07.2023)

je to velký bojkot sledovat, jak asi pro Marka Vašuta, když se mu nakládá do úzavěru, nu což, Mandragora a jejich postavy nemají Shakespearovské vyjadřovací schopnosti, a ani špetku inteligentní hmoty mozkové šedé kůry, a nulová lítost diváka osudu hlavního hrdiny, ale takový menší ohled na divoké devadesátky v Práglu, je to asi osvěžující raritka. Mandragora jako český Rekviem za sen nebo děti ze stanice Zoo, se svým zevnějškem vypadá jak rozšlápnuté hovno na botě, ale režisér si neupletl tak velký bič z hovna, jak třeba Troska a Vít Olmer. Čáslavka je hrozný herec, ale oceňuji Řezníka, že ho v Párty Harderu pronikavě využil do minulé profese. Karim be like.. Zvedněte prdele a do terénu.. (06.04.2023)