Looper: Nájomný zabijak

Vidím především nevyužitý potenciál. Slabého režiséra, který nemá skutečné nápady a točí delší televizní pilot, takže se "zatím" neobtěžuje s gradací a profilováním postav (a těch pár slow-motion záběrů za nápady opravdu nepovažuju, stejně jako Levittovo brutálně nevhodné napodobování Willisova projevu za budování charakteru). Zdejší logika cestování časem mi navíc uniká. Kombinuje to časové paradoxy a vznik alternativních dimenzí podobně jako, přičemž si ty dvě teorie logicky odporují. Jenže tenhle film očividně míří jinam než k pobavení s vypnutým mozkem. Nakonec jen mírně nadprůměr a film, na který se brzo zapomene. A mě to hodně mrzí. Sci-fi ekvivalent Lawless, jen méně urážející nenápaditostí a schematičností. (08.10.2012)

Looper předvedl něco, co tu snad ještě nebylo. Psalo se, že film zklame všechny, kdo čekají nový Počátek, ale u mě to tak není. Myšlenka a scénář si troufám říci, že jsou geniální a hlavní představitelé (Joseph Gordon-Levitt a Bruce Willis) tam perfektně zapadají. Když se oprostím od myšlenky, že Levitt bude ve stáří vypadat jak Willis, tak mi na filmu nevadilo snad vůbec nic. Dlouho jsem balancoval mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že udělím krásných 90%. (20.01.2013)

Osobně mi hlava nebere, jak se z filmu Looper mohl stát takový miláček publika, když jen jeho první polovina nabízí poměrně chytrou a příjemnou sci-fi, zatímco ta druhá je novou verzi Kukuřičných dětí okořeněnou o další paranormální rozměr a místy to působí jako nepovedený pokus parodovat reality show Farmářka hledá muže. Žádný přesah, žádná hlubší myšlenka jen zacyklená podívaná, kde se Emily Blunt schovává do trezoru a snaží se rozsekat překážející pařez, když do jejího života vstoupí smažka v podobě, podivně namaskovaného, Josepha Gordona-Levitta. A co děti, mají si kde hrát? (20.10.2012)

Už v prehistorických dobách, když jsem coby kluk četl Andersonovy Strážce času, jsem uvažoval, jak obtížné je psát (či točit) sci-fi s tématikou cestování časem a neupadnout přitom do pasti časového paradoxu, který má schopnost z příběhu udělat absurdní frašku. Problém časového paradoxu ale ve skutečnosti není tím, co Loopera v mých očích činí nestravitelným. Johnsonův film je typická výplachová letní popkornovka, která si neláme hlavu s nelogickými přešlapy ve scénáři ani s překotným a prapodivným budováním vztahů. Nabízí sice potenciálně zajímavá témata, ale zpracovává je nebo letmo naťukává povrchním způsobem. Režie je rutinní a do té rutiny spadá i výkon Bruce Willise, který funguje jako opotřebovaná šablona na akční hrdiny. Dvanáct opic kdysi prokázalo, že lze zatočit chytrou, kultivovanou a přitom zábavnou žánrovku o tak nesnadno uchopitelném fenoménu, jako je cesta časem. Looper v souboji s Gilliamovým kouskem prohrává rozdílem několika tříd. Celkový dojem: 40 %. (05.02.2022)

Čekal jsem jinačí nářez.... Johnson měl k dispozici zajímavé ingredience, od námětu až po duo Levitt-Blunt, nicméně výsledek je poněkud mdlý. Předkládání hlavní dějové linie není plynulé a divák si toho až nebezpečně často všímá. Osobně bych snad radši, kdyby byl Looper sebeparodující béčko, než tohle vystajlované NIC, protože když z kina odcházíte s takovým tím "nijakým" pocitem, mluví to za vše - 60%. (11.10.2012)