Signum laudis

Překvapivě kvalitní válečné drama, které nestojí na bitevních scénách, ale na psychice vojáků. V tomto případě především na kaprálovi ve skvělém podání Vlado Müllera: ten je prototypem poslušného, oddaného, fanaticky zaslepeného poddůstojníka, snažícího se zavděčit nadřízeným, konajícího rozkazy bez pochybností a bez lítosti, pyšného, přesvědčeného o naprosté oprávněnosti veškerého svého počínání. Jakkoliv taková postava otevírá divákovi kudlu v kapse, v závěru musíme kaprála při jeho bezelstné, nechápající naivitě litovat. Silný, dobře obsazený film bez zbytečného patosu, který je kupodivu (vzhledem k době vzniku) oproštěn od veškeré ideologie či propagandy. 80% (20.05.2009)

,,Máš mě rád?" – ,,Podle rozkazu, pane hejtman." Na tomhle vynikajícím válečném dramatu mě pokaždé fascinuje kromě jiného ta skrytá ironie až sarkasmus. Alespoň na mne působí Signum laudis místy jako tragikomedie, zejména přes postavu pijanského hejtmana Bruna v podání Josefa Bláhy (naprostý vrchol jeho herectví). Třeba jeho drsná rozmluva s kaprálem Hoferikem (rovněž vynikající Vlado Müller) ve vyhořelých troskách a s notorickým popíjením kořalky budí ve mne hrůzu i pocit komičnosti zároveň. Ale asi takový byl záměr, protože celý snímek nepředstavuje v souvislostí s tématem 1. světové války žádný "hraný dokument", ale poukazuje na stupňující se absruditu a nesmyslnost uprostřed armády na čele s absurdně poctivým kaprálem. Ten plní s pýchou na ocenění páně císaře (Signum Laudis = znamení chvály) každý rozkaz, včetně ztrát na důležitém válečním "majetku" (vojáci, koně). Ve chvíli brutální scény s rozmlácení koní docela hnusné, jinak tomuto skvěle propracovanému snímku nelze nic vytknout, protože zapůsobí jak drsnými bojovými scénami, tak luxusním herectví většiny protagonistů (dále např. Ladislav Frej, Radovan Lukavský), stylově laděnou výpravou, kamerou, hudbou Zdeňka Lišky i občasnými nadsázky v drsném příběhu. 95% (25.02.2017)

"Železný kříž" po Česku. Atmosféra 1. světové války (nevím, proč se jí filmaři tak urputně vyhýbají) je skvělá, bláto je blátem, krev je krví (snad) a bitevní vřava zní opravdu nepříjemně. Vlado Müller byl naprosto jedinečný. Z každého jeho rozkazu mi šel mráz po těle a po celou dobu jsem mu držel palce i na nohou. Jinak velice potěšil ještě Josef Bláha coby hejtman Bruno či Ladislav Frej v roli jediného férového důstojníka. Neskutečně dynamicky natočená je úvodní bitva, milostná scéna působí velice příjemně a oproti tomu pasáž, kdy drsňák Hoferik se slzami na krajíčku zabíjí palicí své milované koně, je jednou z nejdrsnějších a zároveň nejsmutnějších scén, které jsem kdy ve filmu viděl. Režisér Martin Hollý stvořil takřka dokonalý (proti)válečný film, převyšující o několik čísel svoji knižní předlohu, která neoplývá tak brutálně cynickým závěrem, navíc doplněným geniálně kontrastním optimistickým maršem Zdeňka Lišky. 100%. (08.11.2009)

Vynikajúci film na viac opakovaných pozretí, ktorý patrí medzi elitu vojnových filmov v našej produkcii. Müller je dokonalý, takisto ako aj scenár, výprava, na tú dobu odvážne dialógy a hlavne zobrazenie boja, ktoré by sa vtedy vyrovnalo akémukoľvek filmu. Jediným mínusom bola snáď až príliš heroická hudba a malá minutáž. 75%. (01.12.2006)

Patrně nejlepší československý film, jaký jsem zatím měl možnost vidět. Tolik hereckých es jsem už neviděl dlouho pohromadě. Skvělý scénář a vynikající psychologie postav, mezi kterýmy vyčnívá cynický realista hejtman König v podání Josefa Bláhy. Výprava a bitevní scény jsou na 80.léta v našich končinách také unikátní. Kaprál Hoferik v podání Vlado Müllera byl i přes svoji drsnou povahu veskrze kladnou postavou a ten konec jsem mu opravdu nepřál. Neschopní velitelé posílají své podřízené na smrt a sami nakonec slíznou smetanu (i když zde je tou pomyslnou "smetanou" paradoxně ruské zajetí). Je trochu s podivem, že tento vynikající (proti)válečný snímek zůstáva, alespoň co se týče zdejšího počtu hodnocení, veřejností opomenut. (26.12.2008)