Dědeček automobil

Ocenila bych odstranění moderního rámce, jinak cele žnu koncept tohoto motorizovaného dobrodružství z let 1904/5. Tolik příjemných vazeb má toto česko-francouzské přátelství. Fandové epizodních roliček jistě ocení také etudku Jiřiny Bohdalové, jejíž svatební závoj posloužil zdárnému dojetí do cíle motocyklovému závodníku. (08.03.2011)

Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. (08.04.2010)

dvě hvězdičky za super nápad a zajímavé ztvárnění, stačilo by ale prvních dvacet minut. zbytek filmu se neúnosně vleče a voice-overy - komentátoři začnou být za chvilku anoidní. informace se valí především ze zvukové stopy, jsou zahlcující a člověk je stejně nezvládne vstřebat. a můžete mu to vysvětlovat jak chcete, když po chvíli zjistíte, že se vůbec nemusí namáhat, protože komentáře zde hrají úlohu především jako "doprovod" a lze je brát "místo hudby". Stejně se ta mrška podvědomě snaží je rozlousknout což velmi unavuje. osobně bych vystřihla prvních dvacet minut, zkrátila to na polovinu a pak by se tomu dalo říkat snesitelný film. teď se tomu říká nuda (29.04.2010)

Po letech, mnoha a mnoha letech viděno znovu - a musím svému původnímu hodnocení upřímně přidat. Romantické, poetické, vlastenecké, nostalgicky krásné dílko... Je to vlastně zvláštní pocit, dívat se po téměř padesáti letech od jeho vzniku na film, zobrazující jakousi polodokumentární, byť lehce naivní a nostalgickou formou události tehdy staré právě tak padesát let. Navíc film, který přes své žánrové zařazení jako film pro mládež je svou podstatou a formou opravdu dílem, co nezestárne. . . . Čtyři hvězdičky tedy za krásný film - ale jednu k tomu i za ten nadčasový půvab, navíc s ohledem na dobu a podmínky vzniku... - - - P.S. Co mě ovšem lehce nakrklo - proč zde v databázi není uvedená Ginette Pigeon, představitelka jedné z hlavních rolí? Navíc i v bonusu na dvd "slovy historika" šlo prý (jen!) o jakousi modelku a nejsou údajně známy její další osudy... (?!) To by se jeden fakt... Tak se podívejte prosím když tak alespoň na jakýsi web IMDb... :-/ (21.12.2005)

Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám. (05.11.2017)