Ďáblova lest

Třídílná minisérie z produkce České televize. Přiznám se, že by mě opravdu nenapadlo, že Češi něco takového točí. Mysteriózní drama s náboženskou tématikou mi v několika momentech připomínala oblíbeného Dana Browna. Strach umí vyprávět a tím, že na to má i dostatečný čas tak vytváří zajímavou atmosféru od začátku do konce. I když ten kříž na konci si mohli odpustit, pravda. Tvůrci tady spojují mé nejoblíbenější české herce. Skvělý Trojan, český Bond Jiří Dvořák, Vojta Dyk a samozřejmě Terka Voříšková. Až v době kdy píšu tento komentář, tak jsem zjistil, že Strach po třech letech navázal a vytvořil další minisérii. Kde sice chybí Voříšková (ach jo), ale objevují se Töpfer a Langmajer? To je můj neoblíbenější český herecký ansámbl až na jednu vyjímku zcela kompletní. Milé vidět všechny na jednom filmu. Ale k Ďáblovi lesti. Líbí se mi, že atmosféra se dá krájet a po celou dobu nezmizí. Tajemno a kriminální příběh neztrácí ani v posledním pokračování. Takže jsem překvapen, co se tu u nás točí a mě prolítne přímo pod nosem. (80 %) (01.10.2016)

1. díl coby expozice do ,,žánrové detektivky" neměl chybu, do mysteriozní či noirové atmosféry hollywoodské první ligy tomu sice ještě scházelo mnohé, hlavně výpravnost a dolarový rozpočet, ovšem mnou očekávaný umělecký propadák se nekonal, Jiří Strach si stále drží své neposkvrněné režisérské renomé... Druhý díl v načrtnutém rámci zdařile pokračoval, mix detektivky a mysteriozního thrilleru celkem obstojně držel svůj tvar a ani závěr třídílný snímek nesrazil úplně do kolen...(i když finále mysteriózní dějové linky patrně nadzvedlo nejednoho střízlivého diváka...) Jiří Strach natočil pro Českou televizi čistě žánrový film (včetně stylového ,,metafyzického" béčkového konce), což je v na českých televizích věc málokdy vídaná... SAT-666AN :-) (16.02.2009)

70% - Filmy o mystice jsou buď úplně hloupé anebo naprosto geniální. Tenhle zůstal tak na tři čtvrtě cesty k tomu druhému ;-) Po víceméně legračním Strážci duší jsem čekal nějakou další nedomrlost v podání "záhadologa" Arnošta Vašíčka, no spletl jsem se. Snímek vychází z několika pravdivých faktů o Ďáblově bibli a pokud fabuluje nad něčím smyšleným, je to umně zakryto tak, že si divák povšimne jen minima. S tím souvisí vtip (který jde občas hodně do komedie) a tempo příběhu, herci jsou příjemní, k technické stránce nemám výtky, spíše naopak (kamera!!!), takže výsledný dojem, který jsem měl, jsou tři hodiny, strávené se zábavnou a napínavou detektivkou, jejíž skřípání se dá pohodlně přežít. Já myslím, že tohle je v pohodě, Jirko.8-) Odpadních výkřiků do tmy, neověřených fakty, bude, doufejme my rozumní, co nejméně. (26.01.2009)

První díl je celkem nuda, ale na Trojana s Dvořákem se dá dívat i v nudě. Druhý konečně připravuje napínavé chvíle a potvrzuje mi, že Trojan s Dvořákem u Stracha se mi přece musí líbit. Nemusí. Třetí díl je naprosto debilní a nastavuje laťku pokleslosti hodně hluboko. Scéna, v níž stojí Trojan s křížem před sochami, se jednou určitě objeví v parodii. I když ... něco takového již netřeba parodovat. Škoda, že ďábel neodpráskl kysličníkovou blondýnu Ani Geislerové již začátkem prvního dílu. Na konci druhého mohl odprásknout i komisaře a pseudoznalce, aby se Trojan s Dvořákem nemuseli po zbytek života stydět, že hráli v tom srandovním třetím dílu. (22.08.2023)

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. (09.12.2015)