Sucker Punch

Odvaha. Patnáct stop vysocí samurajové. Sebeobětování. Parní Skopčáci. Odhodlání. Draci. Statečnost. Vraždící roboti. Hrdinství. Minisukně. Touha. PC hry. Sen ve snu. Sweet dreams are made of this… Sbormistr Kulínský měl saunu, vizionář Snyder má Baby Doll s katanou v říši divů a kdo bude cítit potřebu, bude mít navždy po ruce Snydera a jeho Requiem pro panenky s posláním, že pokud jste vy, nebo někdo blízký v trablech, není nikdy pozdě vypustit vaši Army of me.. O Oscaru Isaacovi asi ještě hodně uslyšíme, ovšem u představitelek Liščí pětky za zrcadly si už o tom (krom J.Malone) nejsem tak jist. (23.08.2011)

Scénář: Zack Snyder, Steve Shibuya .. 30% echt bordelu, zbytek se dá vesměs lajkovat, byť to opravdové potěšení tam není v až tak zástupné formě. Po stylové stránce Snyder stále umí vytasit nějaké ty esa z rukávu, bohužel je taky v mnoha momentech dost nepůvodní až nezajímavý. Soubojů a vůbec levelů je zde k plnění spousta, tím nejslabším počínaje až po skvěle propracovanou střílečku ve vlaku. K tomu fajn remixovaná hudba, Jena Melone a průvodčí Scott Glenn. Léčba ještě není kompletní, napodruhé ji doufám "vsucknu." (31.03.2011)

Vlastne sa mi to páčilo, aj keď nie som rozhodne cieľovka (vekom ani pohlavím). S poslednou vetou (resp. záverečným monológom) spätne jednotlivé zložky filmu do seba zapadnú a v mojicj očiach potierajú kritiku filmu v rovine "onanistického audiovizuálneho besnenia v kontraste s príbehovou a charatkerovou prázdnotou". Je pravda, že ak separujeme akčné segmenty veľmi rýchlo sa dostaneme k počítaniu Snyderových inšpirácií - tak z vlastnej predchádzajúcej tvorby, ako aj z bohatej knižnice videohier, anime, mangy, sci-fi&fantasy (a nie, nekorešpondujú so žiadnym vlhkým snom z mojej mladosti). V kombinácii so zvyškom však výborne zapadajú do zvoleného štýlu a celý film pôsobí prekvapivo kompaktne, čo je bezpochyby podmienené aj faktom, že ide rýdzo o prvý Snyderov autorský počin na poli scenára. Očividne úmyselná prostoduchosť deja (aj napriek existencii viacerých rovín príbehu), postáv a záverečného odkazu je zábavnejšou multiplikáciou Twilight zamerania na určitú divácku základňu. Btw....najzábavnejšímm momentom filmu bol pre mňa spodok tanečného úboru Babydoll....tie "modre plavky" totiž nedali nespomenúť na staré dobré komunistické časy, kedy spolužiačky na základke na hodinách telocviku nosili takmer identické "modré čudo"... :) (30.03.2011)

Ten scénář napsal Snyder ve svých 15 letech, ne? Anebo po lobotomii. Akční scény sice vypadají úžasně, ale tím, že jde jen o výplod něčí fantazie, si do nich mohl Snyder po pejskokočičovsku naplácat, co ho jen napadlo. Tyto scény jsou tak jen záminkou k předvádění efektů, a nevyhnutelně zde chybí jakékoli napětí, o emocionálním dopadu nemluvě. Škoda, dost jsem se těšil. Zbytek filmu nestojí za zmínku. (02.04.2011)

Klíčovým momentem filmu je jeho poslední věta. S tou totiž tvůrci vyloží karty na stůl a definitivně pojmenují své cílové publikum - dospívající dívky vyznávající "alternativní" módní styly uroní slzu, že konečně někdo natočil film přesně pro ně, a všichni ostatní s hrůzou prozřou. Mokrý sen všech náctiletých návštěvnic conů se stal skutečností a Snyder, poprvé režírující podle vlastního původního scénáře, mistrně v jednom díle skloubil módní elementy mangy a anime, fantasy, sci-fi, military a videoher, tedy komplet programu conů, při čemž zdůrazňuje spiklenecké elitářství dívek a jejich nepochopení okolím (konstatované umístěním do blázince). Povrchnost, afektovanost a doslovnost zde, stejně jako v jiných filmech pro mládež hledající utvrzení ve svém minoritním stylu (ať už je to emo, goth, lolita či werewolf), nejsou nemístné, ale naopak zásadní výrazové prostředky, které nejlépe rezonují se sentimentem cílového publika. V porovnání s "Repo: Genetická opera", kde v centru glorifikace stál jediný konkrétní styl, přichází "Sucker Punch" s uhrančivou pluralitou trendů a doslovně vyzdvihuje své zrcadlení divaček ve vyprávění. Především se zde nedeformuje nějaký již existující vyloženě alternativní styl jako punk či goth do módní pózy, ale naopak se z ryze módních směrů skládá jejich přirozený konglomerát a další stupeň. Na rozdíl od série "Twilight", která za emo fasádou holkám podsouvá genderově tradicionalistické a konzervativní postoje se zde naopak s bezelstnou přímočarostí apeluje na jinakost, byť samozřejmě módně ohraničenou. "Sucker Punch" je co do kompaktnosti, vyváženosti a osobitosti nejlepší Snyderův film. Zde si totiž jeho rukopis, vyznačující se v prvé řadě patosem, nepodmaňuje cizí vyprávění, ale naopak dostává plné pole působnosti v díle od začátku zamýšleném tímto směrem. Ačkoli nepatřím k cílové skupině a s filmem jsem se potkával pouze v některých pasážích, právě díky výše předestřeným kvalitám ho považuji za vynikající dílo ve své kategorii, a to nemluvě o nápaditém vrstvení realit ve vztahu ke genderovým rolím. PS: Stejně jako v případě "Počátku" a "Speed Racera" velmi lituji, že podle "Sucker Punch" nevznikla dobrá videohra, protože zdejší levelová struktura vyprávění a vizuální stylizace světa k tomu vyloženě svádějí. (26.03.2011)