Matka

Hahaha, hihihi, hohoho, huhuhu, hehehe. Líbí se mi, jak je tento režisér krutý. Přicházím v poslední době krutosti na chuť. Mám chuť se k filmu nějak blíže vyjádřit, ale na druhou stranu se to ve mně bije s názorem, že k takto suverénnímu počinu nelze říci nic jiného než "Líbilo se mi./Miluji./Nenávidím./Nepochopil jsem./Ne můj šálek kávy." Jakékoliv podrobnější verbalizování (doufám, že tohle slovo existuje) ale už v mých očích ztrácí smysl, protože poznámky typu "tvůrci se berou tak vážně, až jsou směšní-závěr natahovaný-žánrová nevyhraněnost-emocionální bublina" poukazují na věci, které režisér dělá záměrně. Takové rozebírání tedy nepřináší alternativu, jak by film mohl být lepší, nýbrž jak by mohl být jiný. A výraz jiný chápej jako méně osobitý a méně Bongův. ♥ (21.10.2012)

Nejspíš jsem mimoň, ale takhle dobrý hodnocení? Intro bylo vynikající, kamera se mi zamlouvala a kdyby to byl čistej thriller, tak svoje hodnocení určitě zvednu. Tohle bylo ale žánrově dost ( pro mě ) neuchopitelný. V příběhu jsem se s žádnou z postav neztotožnil a bylo mi dost jedno, jak to dopadne. Zápletka byla divná a některý místa dost zvláštní až úchylný. Korejci si mě timhle rozhodně nezískali. ( 44. KVIFF ) (15.07.2009)

Do-Joon je mentálne zaostalým chlapcom o ktorého sa stará jeho matka. Pomerne často trávi čas so svojim najlepším kamarátom Jin-taom. Do-joona jedného dňa zrazí auto. Nič vážne sa mu nestane, no spolu s Jin-taom nájdu vodiča limuzíny, nakopú mu prdel a odkopnú spätné zrkadlo. Všetci tak skončia na polícii. Jediným východiskom zo situácie je zaplatenie škody. Keď sa zdá, že Do-joon už nemôže byť vo väčších problémoch, príde skutočný "trest". Je obvinený z vraždy stredoškoláčky Moon Ah-Jung. Nikto postihnutému chlapcovi neverí. Každý okrem jeho matky si je istý, že vrahom je práve on. Nájde Do-joonova matka spôsob ako "vykľučkovať" z tejto zdanlivo neriešiteľnej situácie? Najsilnejšou stránkou tohto príbehu je jeho rozuzlenie. Najslabšou stránkou tohto príbehu je, akým spôsobom sa rozuzľuje. Ako to už u väčšiny filmov z krajiny vychádzajúceho slnka býva zvykom, aj tento snímok je monotónnym, bez výrazného napätia. Je to obrovská škoda, lebo vďaka nápadu a záveru mohol byť v mojich top dielach. Jediným negatívom sa tak stáva dlhočizná stopáž. (04.12.2013)

Vztah psychicky závislé matky na mentálně retardovaném potomkovi nenabízí první hodinu nic extra. Domníval jsem se, že zápletka je určitou variací českého Václava. To se naštěstí nepotvrdilo. Detektivní linka příběhu je dobře zpracovaná. Má i filosoficko-etický přesah. Je třeba ocenit tvůrčí invenci a originalitu režiséra = 3,5*. (20.12.2009)

Matka Bong Jun-hoa je žánrově neukotveným filmem vyprávějícím o matce snažící se očistit jméno svého retardovaného syna, který byl obviněn z vraždy mladé studentky, přičemž ani ona sama si není jistá tím, zda ten hrůzný čin opravdu nespáchal...stejně jako divák. Samotné pátrání je prodchnuté falešnými stopami a slepými uličkami, přičemž Bong Jun-ho si s divákem hraje stejně, jako to dělal Clint Eastwood v Tajemné řece – poskytuje množství vodítek, ale dále už není upozorňován na to, která z nich mají pro rozřešení případu větší váhu. Díky tomu si divák utváří vlastní hypotézy, které bývají s postupujícím dějem vyvracovány, či dále potvrzovány, což vyústí v několik zvratů, které díky skvěle vykonstruovanému vyprávění opravdu dokážou překvapit. ___ Ve filmu je rozvinuto více témat, vyprávění se nezaměřuje pouze na samotné vyšetřování, ale i na vztah matky se synem, nastiňuje sociální dilemata a v centru toho všeho jsou citlivě napsané a nejednoznačné postavy. V Matce se střídá hned několik nálad, komické situace se střídají s těmi čistě dramatickými a jak už je v korejské kinematografii zvykem, jako celek film působí naprosto kompaktně. ___Závěrečné rozuzlení přímo skvělé a povyšuje už tak precizní práci Bong Jun-hoa. (18.02.2010)