Nočná mora z Elm Street

Co si budeme nalhávat – to, že to nedopadne dobře, jsme věděli ještě před projekcí. Šlo hlavně o to, jak moc nenasytní producenti návratem do Springwoodu diváka naštvou. Restart celé série nemá úplně špatné tempo, nabízí pár slušných momentů i ne úplně děsné herce (mezi nimi se v pozitivním slova smyslu vyjímá Fincherův objev Rooney Mara). Jenže když už tvůrci sáhli na osvědčenou značku, dál už se moc nesnažili. Freddy se objeví bez zjevného důvodu, zařve a zase zmizí. Celé je to založené na dost očekávaných záběrech, zvukových lekačkách a kamerových filtrech – prostě jedeme ve stejném ražení jako řada podobných hororů za poslední předlouhé roky (vždyť i ta trapná finálová tečka musí být, kdo o to sakra stojí?). Nic to ale není proti ztvárnění ústřední hororové ikony. Vím, že to muselo být těžké, ale nahrazení fanoušky milovaného Roberta Englunda je totální přehmat (nejen jeho šílenou maskou). Kotelník podpořený cynickým humorem, spoustou hlášek a invenčními mordy je v téhle moderní verzi k smíchu.. nebo snad k pláči? (06.05.2012)

Konečne nejaký horror, ktorý nie je založený len na krvi s cieľom znechutiť ( Saw ), ani na tom, že čím viac krát sa zľakneš, tým lepší to je horror ( Grudge, Final Destination, Resident Evil, ... ), ale na čakaní na smrť, nervoch, proste záberoch z ktorých miestami ide mráz po chrbte. Zranenia tam pôsobia dosť realisticky ( z 1cm hlbokej reznej rany nevystreknú 2 litre krvi ako u iných stupídnych horrorov ) a pridáva tak na pôžitku z pozerania. Tento film nie je nič extra, no nemám mu ani čo vyčítať... príjemné spracovanie, slušný scenár, primeraná hudba, realisticky pôsobiace efekty, absolútna nepredvídateľnosť deja... jednoducho horror na úrovni, ktorý sa oplatí pozrieť si :) (01.11.2010)

Všechno špatně. Nejnovější remake z producentské stáje Michaela Baye má blízko k filmovému odpadu. Postavy do jedné nesympatické, každý se tu chová jako debil (nezvykle vedou rodiče), filmařsky to o strachu neslyšelo a kdysi velký Freddy je upozaděná figurka s pár hláškami a naprosto mrtvolnou (a směšnou) novou ohořelou maskou. Žádná mimika, žádný styl - šeptající béčkový psychopat, který svému předchůdci nesahá ani po kotníky. Věřil jsem, že když naběhne onen známý hudební motiv a Freddyho drápy začnou úřadovat, vezmu to na milost. Jenže atmosféra se z tohohle remaku vypařila. Osobně doufám, že má Bay za tuhle ubohost pořádné noční můry. (02.10.2010)

Kde začít? Nejraději bych celý hollywoodský teen styl v hororech nakopal do prdele! Tolik krásných umělých postaviček, aby člověk pohledal. Co mě ale nejvíce nadzvedává je klipařský styl scén, prakticky zde neexistují delší záběry, Freedy se málokdy dočká souvislejšího záběru, a když se tak stane tak je to celé nějaké rozmazané. A to nemluvím o faktu že kamera nikdy nenabídne pořádný detail na cokoliv co by mohlo nějakou nechutností zavánět. Viz prohlížení nějakých fotek v rukou našich hrdinů. Tohle už vážení nejsou horory, ale pohádky. Naprosto se vytratilo napětí, místo toho se zde dočkáme asi 50 lekaček. Naprosto předvídatelné. Nevadí mi remake jako takový a Jackie Earle Haley rozhodně nebyl špatnou volbou. Vadí mi ale samotné zpracování, vyměklost (je zajímavé že pohled na krev nebo pořezané tělo nikomu nevadí), herci hrozní. Potěší několik scén, přecejen původní Noční můra již slaví 26 let. PS: Neskutečně bije do očí rozdíl mezi nesmlouvavou Piranhou a tímto teen kouskem. Zmiňuji se o tom,protože právě Noční můru jsem zhlédl jako první horor po Pirani, která pro mě představovala přesně ten typ hororu jak se má dělat remake. (16.10.2010)

Remake Noční můry v Elm Street selhává téměř ve všech oblastech. Tou stěžejní je asi Freddy Krueger, který se díky nevhodným úpravám změnil z charakterního vraha v tuctovou figurku s opičím obličejem. Volba masky, která má nejspíše směřovat k větší realičnosti postavy, se již od prvního Freddyho zjevení na scéně, ukazuje jako nevhodná. Nejenže působí směšně, ale zároveň postrádá snadno zapamatovatelné rysy. Z Kruegera se tak stává psychopaticky šeptající figurka, ze které si zapamatujeme tak maximálně pruhovaný svetr. Nepovedené jsou i scénáristické zásahy do vrahova charakteru, které opět vedou spíše k průměrnosti, než k odbočení od rutiny a tedy i logicky větší zajímavosti postavy. Kosmetickými zákroky prošel i vzhled filmu, který se oprostil od veškeré špinavosti a působí čistým, ba až přehnaně nablýskaným dojmem. Tuto změnu lze vypozorovat jak na samotných postavách, tak i na většině lokací (třeba bělostná škola má k přirozenosti hodně daleko). Domnívám se, že tím se tvůrci snaží současnou generaci varovat před světem plným pozlátka, do kterého s nadšením směřují, či se v něm již nachází. Ani ve vysněném životě totiž nejste před Freddym Kruegerem, ba zlem jako takovým, chráněni. Druhou možností samozřejmě je, že se jedná o pouhou módní záležitost. Podobnou očistu totiž můžeme sledovat u většiny současných mládežnických hororových snímků. Nijak nevadí, že nová Noční můra notně zaostává za originálem, větším problémem je, že jej ani nijak nedoplňuje ani neaktualizuje, čímž se stává naprosto zbytečným snímkem. (10.10.2010)