Bird

CLINT tentoraz len za kamerou bez camea,kde pred kamerou exceluje FOREST WHITAKER,ktorý pekne dávno dokazuje,že je talentovaný actor ako bol aj saxofonista Charlie„Bird“ Parker v zložitom životopisnom,extrémne dlhom snímku,ktorý nenudí,ale ak by bol skrátený zhruba o pol hodinu,výsledok by bol lepší? Clintova réžia je po celý čas sústredená a Forest predvádza pamätný výkon hodný zapamätania+Diane Venora ako jeho žena Chan Parker. Som rád,že som si pozrel netypického Clinta Eastwooda,ale zdokonalil sa,aby čoskoro prišiel snímok UNFORGIVEN. (23.08.2014)

Jazz vůbec neposlouchám a o nějakém Charlie Parkerovi jsem taky v životě nic neslyšel, takže byl pro mě tento film naprostá neznámá. Jedinou drobnější výtku bych měl k jeho délce, ale to je určitě všechno. Jinak dvojice v podání Clinta a hlavně mého oblíbeného a již poněkolikáté skvělého Foresta drží opratě pevně v rukou po celou dobu trvání. Bird je zde vykreslen, jako sice geniální hudebník, ale také muž, který zápasil až s příliš mnoha démony a ne vždy se mu je dařilo dostat pod kontrolu. A pokud máte rádi jazz nebo hru na saxofon, klidně můžete jít směle o jednu hvězdu nahoru. (20.11.2014)

Reziser Clint Eastwood natocil len lahko nadpriemerny film o vybornom jazzmanovi, ktory mal vsetko /slava, moc, bohatstvo/, a potom nasledoval strmy pad smerom dole. V roli Jazzmana sa predstavil Forest Whitaker, ktory vie hrat. Nudnych pasazi je tu vsak pozehnane, a podpriemernych dialogov bohuzial tiez. Rezia je vsak na urovni - aj ked Eastwood v 80. rokoch 20. storocia vyhasol, a tocil len podpriemer az priemer v lepsom pripade. Co sa mi pacilo, a preco dam 4 hviezdy, su tieto 4 atributy : rezia, herecke vykony, fascinujuce realie USA 80. rokov no a samotny jazz, ktory mam doteraz velmi rad. 70 % (01.07.2014)

Já nevím.. Jak Eastwooda fakt můžu, tak tady mi to přišlo tak moc suše učebnicové a akademicky líbivé, až se z toho pocitově stal vlastně protiklad jazzu jako takového. Whitaker ve své roli nemá žádné charisma (fakt nevím kde se berou ty hlášky o jeho perfektním herectví). Postavy mezi sebou nemají žádnou chemii. Děj skáče tam a zpět v čase, ale protože se v žádné rovině neděje nic zajímavého, je z toho ve výsledku jen homogenní masa vaty, ve které Whitaker jakože extaticky mačká saxík a všichni ho pozorují a jakože orgasmicky prožívají každý tón..hahaha.. Je to zase jen další klišoidní povídačka o trpícím umělci která voyeurismus maskuje za studii. Parker byl asi pro svět hudby důležitý ale zfilmování osudu důležitého člověka, nedělá automaticky důležitý, kvalitní a zábavný film.. ani když to důležité nic rozpitvávám na dvou a půl hodinách. (15.07.2018)

"Charles Christopher Parker, Jr. Preliminary diagnosis: Heart attack. Stocky, male, Negro approximately 65 years of age. - He was 34." Luxusní film. Parkerovy improvizace jsou dechberoucí, možná jim mohlo být dáno víc prostoru (spíš než jeho závislostem). Film působí vyváženým dojmem, což je vzhledem k délce obdivuhodné; komplexnější životopisný snímek jsem snad ještě neviděla. Nejvíc mi v paměti utkví scéna z židovské svatby. Poznámka k hudbě: původně měly být Parkerovy nahrávky kvůli jejich nedostatečné zvukové kvalitě znovu nahrány najatými hudebníky. Eastwood pak od Charlieho manželky Chan získal soubor záznamů, z nichž použil jen Parkerova sóla, ostatní party zařídila tehdejší jazzová elita (bohužel bez Dizzyho Gillespieho, který byl v té době na turné, takže "mužem s trubkou" byl Jon Faddis). (23.12.2011)