Štvrtý druh

Zkouška nedobrovolného spojení aneb interaktivní rozpolcenost na čtvrtou... Dost možná nejsme ve vesmíru sami, ale jestli tam doopravdy NĚCO je, pak na to budeme sami. Aby vše fungovalo přímočaře a znepokojivě, tak ona interaktivně dokumentární forma nesmí být samoúčelná, což mi právě u The Fourth Kind po většinu času připadalo, že tady to prostě prvoplánové je. Olatunde Osunsanmi podle mě zcela jednoznačně klade důraz na jednotlivé detaily, které ale ve výsledku poněkud nezapadají do jednoho kompaktního celku. Zkrátka "filmová" linka příběhu se s tou "dokumentární" jednoduše tluče jak děcka na pískovišti a v důsledku toho celková autenticita prostě pokulhává. Ne, záměr určitě nebyl špatný, ke kladům nepochybně patří nápaditá práce Lorenza Senatoreho s kamerou (bohužel už o dost méně povedený střih) i zvláštně (po)ruchová hudební kulisa Atli Örvarssona a pár nezpochybnitelně znepokojivých okamžiků. Na druhé straně nevěrohodná Milla Jovovich a ta mnohdy zbytečná "čtyřiadvacítková" obrazová mozajka. Zkrátka The Fourth Kind mohl být dobrý paranormální film, avšak když chcete až přespříliš, pak to všechno funguje jen napůl. P.S.: "Během roku 1976 několik dětí a mladých dívek nezávisle na sobě pozorovalo podivného opeřeného "sovího muže". Objevoval se blízko kostela v Mawnanu, malé vesnici na jižním pobřeží Cornwallu" (Karl P. N. Shuker, Atlas světových záhad, 1996) - všechno souvisí se vším. [final rate: 50%] (17.03.2011)

Blízké setkání čtvrtého druhu je bezesporu atraktivní filmová (i literární) látka. O to větší je pak škoda promarněné šance. Achillova pata tkví v nezvládnutém a nedotaženém konceptu očitého svědectví, kdy jsou skloubeny (snad) autentické záznamy a rádoby umělecká rekonstrukce, která je místy až příliš doslovná a mnohé nevyřčené a nezobrazené podsouvá divákovi rastrem své jednoznačné interpretace. Režisér si také mohl odpustit rámcové uvození, které jakoby celý snímek zařazuje do seriálu Akta X - je to příliš laciné a až k podezření okaté. Podobné filmy: Paranormal Activity, Oheň v oblacích, Invaze, Blízká setkání třetího druhu (05.03.2010)

Tento film je dramatizací událostí mezi 1. a 9. říjnem 2000 na Aljašce (Nome). Ve filmu jsou použité skutečné záběry. Existuje více než 65 hodin obrazových a zvukových záznamů...... ZÁLEŽÍ POUZE NA VÁS, JESTLI UVĚŘÍTE. NEBO NE. Vod tohodle úvodu je odvozený to vostatní. Pomali (ale jistě) budete nuceni dospět k nějakému závěru. Novej rozměr dávaj filmu autentický záběry. To jsou věci, který můžu, ale hlavně se sem hodí. Kde začíná fikce a končí skutečnost? Jsou to fakta, nebo výplod šílenství? Film nejen pro příznivce fantastickejch teorií či Summerský civilizace. (Třeba se na konci zamyslíš ty, ty i ty. - ty vlastně né...) PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** P.S.: Film si užijete hlavně tehdy, když nebudete pátrat. Ti vostatní už jistě ... (09.03.2010)

Tento film určitě zažije dost rozporuplné reakce, jedni jej budou vynášet do nebes a věřit naprosto všemu co se ve filmu odehrálo a druzí, jako například já, budou rádi vůbec za to že to dokoukali do konce. Mě osobně již tyhle jakože dokumentární horory začínají pěkně lézt krkem, kde jsou ty časy Cloverfieldu, REC nebo prapootce všech těchto filmů Záhady Blair Witch. Čtvrtý druh je odvysílán formou barevného filmu a do něj vkládaného černobílého dokumentu. Herecké výkony nemá cenu řešit, protože jsou nejsrašidelnější věcí ve filmu. Ona tato podoba filmu by mi ani nevadila, pokud by ovšem při každé důležité scéně, kdy se něco zlověstného začně dít nezačla kamera zrnit a obraz se nadobro vytratil, takže nám zbyly jen nějaké chrčící zvuky. To teda pardón, ale o tomhle podrazu vědět, tak se na film ani nedívám. Filmu jsem navíc neuvěřil, takže mé hodnocení tomu naprosto odpovídá. (25.01.2010)

Hmm, asi je to na 70%, ale spíše kousek pod. Film nabízí otřepané téma (které se ale asi nikdy neomrzí) a tak se snaží nahnat 'body navíc' hrou na pseudodokument ve stylu Blair Witch. "Dokumentární" pasáže se míchají s těmi skutečně hollywoodskými a místy to působí skoro nepřehledně, když je divák na plátně či obrazovce nucen sledovat leckdy až 4 záběry současně. Různé nedostatky se ale snažili tvůrci zamaskovat atmosférou a na tomto poli se jim přeci jen vedlo lépe, některé scénky vypadají opravdu "hustě". V součtu to vyjde na takový lehčí "bu-bu" film, jenž může snadno znervóznět mnohého diváka, ale protřelé movie-matadory nechá v klidu a maximálně jim na tváři vyloudí lehčí úsměv. Kdo zarputile věří v UFO, ať si k mému názoru klidně přičte jednu (blikající a cik-cak se pohybující) hvězdičku navíc. (24.06.2010)