Moje krev

Aneb takhle to dopadne, když se banda dětí ze zvláštní školy rozhodne hodit na papír svoje myšlenky. Nemá to atmosféru, nemá to nápad, chybí napětí, zapamatovatelné scény, celkově je to naivní kus, který (blbě) odkoukal leccos od konkurence. Tohle má s filmařinou společné asi jako smažák s gastronomií. Ashley Greene upadá v zapomnění. Konec úsměvný. (19.08.2017)

Celý je to takový "naruby". Z protřelý a nespoutaný buřičky se stane poddajná ovce. A z okouzlujícího zachránce se stává zakomplexovanej chudák závislej na svý máti-šťabajzně, gáblíku a ponejvíc uhranutej pořadem "Rady ptáka Loskutáka". Jen fotr(už dost jetej) odbourává všechna dosavadní klišé, jeho morbidními úchylkami...a) štětky-anorektičky, b) řádně nabroušené nože(kdysi známej v cirkusoví branži,pod uměleckým jménem Bennito-vrhač nožů),c) a v neposlední řadě rodina(posvátný svazek,pokud nedojde náhodou k incestu).. Ale na jaký příčce oblíbenosti, to nedám dohromady i kdyby jste mi strčili hubu do rozleželýho kompostu. (05.01.2010)

Obsazovat krásné "herečky" do hororů je dneska poměrně trend. Někdo by však měl tuto typovost zarazit. Proti její kráse nic nemám, ale její herecké nadání je asi jako můj talent pro americký fotbal. Když se to tak nějak nudně všechno rozjelo, čekal jsem, že střeva budou lítat vzduchem a bude jich plná podlaha. Na mojí smůlu jsem viděl jen jeden rozprsklý mozek a jednu lacinou erotickou scénu, ze které si pamatuju záda Ashley.Až na poměrně tíživou atmosféru, psychotického Stephena a sexy Ashley to vlastně ani nebyl film. Spíše jaká si parodie na to, kdo bude kde a co se tam bude dělat. Když horor, tak aspon trochu strachu a né pohled na znuděné tváře na pokraji spánku. (15.07.2010)

Jedním slovem... Kanada. Dalo se to čekat, že s nízkým rozpočtem to nebude žádná sláva. Otec, který své zvrhlé sémě daroval i jiným ženám, je svými duševními pochody nakonec ten nejpodivnější, zároveň nebyl tak nepříjemně slizký, jako zbytek povedené incestní rodiny. Tak nějak je incest, říznutý sadomasochistickými hrátky vedoucí až do barelu s kyselinou, v tomto filmu velmi ústředním motivem, který člověka né a né pobavit. A jak se říká, že jablko nepadá daleko od stromu, tak i syn je velmi povedenou osobou. Pěstuje si lidi na své zahrádce ve sklepě, jeho matka je jeho vším, a po kakajíčku si jde hrát se zahrádkou. Když něco posere, matka to zvládne. Když chce pak svou pěstírnu zachránit, zemře. Unesená dcera je z počátku pěkná mrcha a postupem času ležíce na kompostu a v působnosti Stockholmského syndromu se stává mírnější. I přes to se snaží utéct, ale na úkor cizího neštěstí dalších unesených. Tohle nevyšlo, chvílemi jsem měl nápad, že si začnu číst Boženu Němcovou... i když nudu bych zahnal větší nudou. (26.11.2016)

Kecy, zvraty, kecy, zvrat(k)y, kecy, zvraty, kecy zvrat(k)y. A celé to blúdi po tejto línii. Z tých twistov by sa dal natočiť seriál s minimálne jednou sezónou. A tu je to narvaté na necelú hodinku aj pol. A to nehovorím o malej odvahe tvorcov natočiť niečo šťavnatejšie pre davy ( sex je pod perinou, vraždy mimo kameru ). (26.01.2019)