Biely jazdec

v době svého vzniku určitě zajímavý a poutavý filmový příběh rozšiřující naše povědomí o osídlování divokého západu, který však během let značně utrpěl a odhalil všechny své slabiny .. na rozdíl od rolí ve westernech klasika tohoto žánru = Sergio Leone .. tahle díla Clinta nás dnes už asi tolik nepobaví a hlavně ani moc nenadchnou … (12.07.2010)

Tak nevim, co na tom jezdcovi bylo tak bledyho, že po něm museli pojmenovat celej film... Možná že měl být bledej jako smrt, když poprvé přijel mezi zlatokopy? Nevim, ale každopádně Eastwood se tímhle moc nevyznamenal. Celková výprava filmu dost laciná, libilo se mi tam akorát tak to město, kde se odehrály závěrečny přestřelky - a to bylo taky to jediny dobry, co v tom filmu bylo. Prostě Eastwood jako kazatel mi neseděl a až teprve připnul pás s koltem, tak to začlo byt zajimavy... Ale naštvalo mě, že nevysvětlili, co měl on a ten šérif spolu z minulosti... No Clint to prostě umí líp... (13.10.2013)

Kolik stojí čisté svědomí? Vynikající Clintův western o záhadném kazateli, který přijíždí do zlatokopnického městečka, kde brání skupinu domorodců před bohatým tyranem. Eastwood se tímto filmem rozhodl vrátit k westernovému žánru, který byl považován od roku 1979 a smrti Johna Waynea, definitivně za mrtvý. Všechny pochybnosti však svým temným filmem vyvrátil a pomohl oprášit ryze americkému žánru zašlou slávu. Úspěch a kladné ohlasy byly značné a i když ta pravá a poslední westernová jízda měla přijít až o sedm let později, tak tohle je skvělá generálka. (18.11.2009)

Westernová pohádka, v níž dobro (Kazatel= Otec=CE) přestřílí/pobije neskutečné množství padouchů. Scéna bitky s kusem "dobrého ořechového dřeva" je skoro jako z Mrazíka. Patrná snaha o řemeslně efektní podívanou (příroda, hudební podkres) u mě postrádá efektivitu. Jediný mrtvý ze skupiny trýzněných si za svou smrt může sám (alkohol, vychloubačnost). Sydney Penny si podobnou roli dospívající dívky (také Megan/Meggie) obdivující dospělého muže zahrála už v sáze Ptáci v trní. (03.08.2009)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)