Pravda zabíja

Solidní Eastwoodovka, nepostrádající pořádnou dávku napětí, gradující do poslední chvíle i přes časté osobní a profesní objížďky, odvádějící stárnoucí novinářské eso od jeho pátrání a snahy zachránit nevinně odsouzeného. Clintův Steve Everett rozhodne není kladný hrdina, přesto je sympatický svou urputnou snahou zvrátit případ, který všichni odepsali, svou povahou dinosaura vyznávajícího tradiční hodnoty, které už nový svět odhodil a nahradil novými. Kašle na autority i nová pravidla, a jde sám proti všem v zájmu pravdy a spravedlnosti. Rozhodně dobrý film, byť nesedne každému, protože Clint coby režisér i herec vyznává tradiční filmařinu a postupy, které už nový film odhodil a nahradil novými. (08.03.2020)

Clintovu pointu samozřejmě pozorný divák odhalí dříve než postrarší novinář Steve Everett. Přes jakýsi místy amatérismus se mi tato svým způsobem detektivka vcelku líbila. Po většinu času je sice děj neskutečně natáhlý, tomu nezabrání ani fakt že se celý příběh odehrává během jednoho dne. Nejvíce zdržují časté návštěvy věznice, divák mi místo raději sledoval Clintovo pátrání. Společně s Absolutní mocí druhý film v pořadí, kde si Clint hraje na mladšího než vypadá. 60% (02.12.2010)

Clint Eastwood si už chtěl asi odpočinout od rolí těch neohroženejch detektivů a tajnejch agentů, tak pro změnu natočil film, kde hraje investigativního novináře. Překvapivě tady na nikoho nestřílí, ale jenom se vyptává a pomalu rozmotává případ jedný vraždy. Nicméně dýlka 2 hodiny je až moc a chvílema se to trochu vleče. Filmu by prospělo tak o 20-30 minut zkrátit. 60% (19.02.2015)

Líbí se mi novinářské prostředí, co vynikne víc je li zabydlené tak svéráznými figurkami jako Clintův ex-alkoholik šukající kolegovu ženskou -co má ráda nějaké to násilíčko- její manžel Denis Leary, nečinně přihlížející a hlavně šéf Jamese Woodse, kterého zajímají podrobnosti. Škoda, že o tom všem to není a hlavní linka: případ neprávem odsouzeného z vraždy -čekajícího na popravu- se mě marně snažil nějak víc zainteresovat, jak dramaticky tak emočně. (07.05.2020)

Jak spletitá jest cesta ku pravdě. Clint poukazuje na korupci americké justice mísenou s rasovou segregací a navíc obohacuje tuto problematiku rodinnými i pracovními trablemi. I v tomto případě potěšil typický charakter Eastwoodových postav. Sobectví, namyšlenost, tvrdohlavost a bezohlednost jsou přesně ty vlastnosti, které jsou s Clintovým charakteristickým herectvím nerozlučně spjaty. Zdatnými sekundanty jsou nepochybně sarkastický Woods či emočně vypjatá Diane Venora. Závěrečných 20 minut je náležitě vygradováno a divák nemá nejmenší potuchy, zda ho čeká happyend, či nikoliv. Kombinace justičních omylů s životními hodnotami má patřičný efektivní dopad na diváka. Řemeslně zvládnutá práce, to je bez debat. (04.08.2013)