Univerzálny vojak 3: Znovuzrodenie

Jednička byla zábavný béčko, u dvojky byla povinná výbava kýbl na zvracení a trojka se zase vrací k dobrýmu, i když přiznávám, občas značně stupidnímu béčku, ve kterým se sice Jean Claude první hodinku ve filmu zrovna moc neohřeje, ale za něj to vezme pár vojáčků, který se tam mezi sebou zlehka propleskávaj,aby se neřeklo, že neni akce a Jean jako správnej veterán nastoupí až když je všechno v prdeli a je potřeba elitní borec, kterej to rozsekne a udělá pořádek, sice sem teda nevěděl na co je potřeba a co rozsekne, krom vojáků, jelikož příběh šel nějak mimo mě a vlastně ani netušim o čem to bylo, ale nemyslim si, že bych zrovna o něco přišel, hlavní bylo, že závěrečná půlhodinka prostě patřila Van Dammovi, kterej tam všechny strašně rube, střílí a porcuje nožem, jako za starých dobrých časů a určitě by z něj měl radost i sám Arnold. Navíc se tu dočkáme po letech duelu Van Damme vs. Lundgren a stojí to fakt za to, oba sice jsou mírně vytaháný jak pytle na brambory a Van Dammova boule na hlavě už začíná působit jako jeho druhá hlava, ale to nic nemění na perfektním duelu a řek bych vrcholu filmu, i když samotnej film to tak úplně nebere. Je to kravina, ale nějaký zvráceným způsobem mě to značně bavilo. 3,5* a z nostalgie zaokrouhlíme nahoru (07.01.2010)

Adrenalinově roztěkaný úvod a vystupňované finále o několika vrcholech (vystřílené patro v jednom záběru, partyzánské kosení nožem, kontaktní souboj dvou hromotluků) jsou velice slušnými akčními pokusy vymanit se z laciné produkce a pramalých diváckých očekáváních, zbytek filmu se však těchto mantinelů drží, seč může. Většinu času tak zabírá nuzné vojenské handrkování a nahlížení do taktik obou stran či marné pokusy o prohloubení charakteru u obou titulních borců. Van Dammeův herecký výraz se zoufale omezuje na střídání skleslé a rázné mimiky, protože se snaží znovu získat lidskou stránku (ano, film s přehledem ignoruje druhý díl a navazuje na první), jeho nepředstíraná únava letitou fyzickou zátěží se však uplatní coby fyzické herectví, když je jeho zastaralý model univerzální vojáka poslán proti vyčerpávající přesile ve zmíněném finále (viz. Arnieho "Potřebuji dovolenou" v T2). Dolph Lundgren má však pozici ještě mnohem nevděčnější. Jeho postava je do filmu doslova vecpána jakožto náhle se zjevující deus ex machina, když je nutno nahnat něco stopáže a ztropit o jeden problém navíc, plus musí pronášet plno rádobytrudnomyslných replik - scenáristé poněkud přecenili své síly i materiál, když se ze vztahu, resp. nepřátelství a odlišného postavení obou borců z původního béčkového (!) filmu pokusili vykřesat jakýsi osudový motiv dvou věčně znesvářených, umírajících a znovu povstalých protivníků. Snaha mermomocí odkazovat na původní film se holt musí vést jinudy, v případě béčkové klasiky nejlépe nadsázkou (což naštěstí platí o rozřešení celého motivu). 5/10 (16.04.2010)

Veľmi príjemné prekvapenie a podľa mojho názoru veľmi podhodnotený film. Presne vyčlenené a dobre obsadené postavy a jednoduchučký scénár ktorý slúži iba na to, aby čo najzmysluplnejšie pospájal akčné scény. Toto sú jednoduché pravidlá béčok a v tomto prípade to vyšlo. Rozpočet očividne veľký nebol, no kaźdý jeden dolár bol vrazený do akcie za ktorú by sa nemusel hambiť ani žiaden áčkový film. Úplne najviac ma potešil Lungren, ktorý si svoju rolu podobne ako v Expendables pekelne užíva a jeho duel s Van-Dammom má gule ako máloktorý so súbojov ktoré som mal v poslednej dobe možnosť vidieť. Súčasná generácia divákov proste nemá gule na to aby ocenila takýto film. Titáni zapadajú prachom a ani sebelepśí pokus sa dnes nestretáva s ohlasom. Ja im prajem nech im snaha čo najdlhšie vzdrźí. (8/10) (07.09.2010)

Sic se choreograf bojových scén (občas, a spíš jen ze začátku) relativně snažil, výsledek nemá a vlastně už jenom z podstaty nemůže mít tu atmosféru, na které jsme ujížděli na přelomu 80. a 90. let století minulého. Už destruktivní chlapík Roland Emmerich byl na začátku téhle nijak ambiciózní série obsahově plytký, nicméně akcí prošpikovaný. Po něm to pár neumětelů zkusilo, vrátil se i Luc Deveraux (JCVD), ale až léta páně 2009 slibovala solidní návrat jednoho kultu ročníků cca 1981 – 1986. Navíc, když JCVD ve výborném JCVD filozofoval a žadonil za lepší projekty. Režisér Peter Hyams (původně překvapil pokračováním Kubrickova originálu, pak se vydal akčním průměrem s Náhlou smrtí, Koncem světa nebo Timecopem) usedl pro tentokrát jen za kameru a žezlo předal svému celovečerně debutujícímu synkovi. Ten se s látkou popral asi.. no, moc se nepral. Spíš přihlížel tomu, jak mu taťka ničí materiál podivným nasnímáním a pak asi ani moc nestál nad těkavým střihem. V ději z nudných lokací pak nejvíc figuruje jedno oživlé dřevo (Bělorus Arlovski), zmatený Van Damme a na pár minut i další legenda (a bohužel totálně zbytečný) Lundgren.. (22.04.2010)

„Vy ste jeden z tých, ktorých nemožno zabiť?“ – „Dúfajme.“ Príjemne tvrdý a svižný akčný sci-fi triler s neuveriteľným prízvukom vybavenými európskymi hercami komicky drmoliacimi anglické hlášky á la piata bé na základnej. Lundgren ani Van Damme síce nedostali také veľké úlohy, ako sa čakalo, ale zdá sa mi chaotické prirovnávať ich ku cameo, zasa až tak málo tu určite nie sú. Akčné scény nespôsobia na poli akčného filmu revolúciu, ale vzhľadom na trápny rozpočet sú príjemne brutálne. (27.05.2011)