My děti ze stanice Zoo
Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
We Children from Bahnhof Zoo
Réžia:
Uli EdelScenár:
Herman WeigelHudba:
Jürgen KnieperHrajú:
Natja Brunckhorst, Thomas Haustein, Jens Kuphal, Rainer Woelk, Jan Georg Effler, Christiane Reichelt, Daniela Jaeger, Kerstin Richter, David Bowie (viac)Obsahy(2)
Keď trinásťročná Christiane F. spoznala berlínsku scénu konca sedemdesiatych rokov, jej život sa drasticky zmenil. Čoskoro sa stala závislou na heroíne a kým ráno sa snažila chodiť do školy, popoludní zháňala peniaze na ďalšiu dávku prostitúciou. Jej najbližší priatelia začali postupne umierať. Keď mala štrnásť rokov, vyrozprávala svoj príbeh novinárom z časopisu Stern. Výsledná kniha sa stala besellerom a film, ktorý čoskoro nasledoval, hitom. (RTVS)
(viac)Recenzie (555)
Scénář: Herman Weigel, Uli Edel .. Předloha je jistě mnohem bohatší, ale i tak je filmové zpracování dostatečně působivé, zejména díky hlavní představitelce, které tu heroinovou fascinaci až závislost snadno uvěříte.. ()
Pro diváka, který má již několik podobných snímků za sebou, je to stále stejná pohádka... Žádné překvapení, žádný údiv, jen stále stejné kroucení hlavou nad inteligencí mladých lidí, kteří si dobrovolně ničí život. Jakápak je to potom síla se vším skončit, když jsem dost slabý na to, abych začal? WTF a mrazení se nekonaly. Faktem ale je, že Uli Edel to zmáknul dávno před Dannym Boylem a dalšími, kteří se pokusili věrně zachytit problematiku tvrdých drog - za to mu patří ohromné plus. Herecký výkon hlavní představitelky byl mrazivě autentický, tu holku museli nalévat alkoholem, nebo nutit šňupat koks :)! Drsné, přesvědčivé, DEPRESIVNÍ, ale lehce zařaditelné a tím pádem paradoxně ne tak silné. ()
Nepřekvapivý scénář v dnešní době zaujme už jen svým (bohužel) stále velice aktuálním tématem. Jenže ten film je natolik přesvědčivý ve své syrovosti a bezútěšnosti, že vám při jeho sledování bude téměř po celou dobu podobně mizerně jako všem těm na "háčku" závislým nešťastníkům. Smutně nadčasová záležitost, přestože například TRAINSPOTTING nebo REKVIEM ZA SEN jsou (v různých ohledech) výrazně inspirativnější. 70 - 80 % ()
Od přítelkyně jsem o knize slyšel už několikrát. Když už jsme se ale dostali do samotného Berlína a ona mi vyprávěla o konkrétních místech, kde se jaké všemožné hrůzy děly, tak jsem si říkal, že je na čase, když už ne knihu, tak alespoň film abych já viděl. No a tak jsem se na tu tehdejší dobu podíval. Nepochopil jsem jí a ani jsem nechtěl ji pochopit. Každopádně si nemyslím, že by se v Berlíně od té doby něco výrazného změnilo. Pořád se mi, i v současnosti, jevilo jako vysoce multikulturní a mladé město, které je zároveň svým otiskem tehdejší doby, takže dost depresivní a smutné. Stejně tak, jako je tenhle film. ()
Čakala som lepšie pretavenie knihy do filmu, od polovičky to bolo ale lepšie. Niektoré dôležité časti a vysvetlenia z knihy mi tam chýbali. Je smutné, čo prežila Christiane, smutné, že hodnú chvíľu trvalo, kým sa z toho vyhrabala, a ešte smutnejšie, že sa z toho nikdy nedostala, pretože sama nechcela a život s drogami ju baví. Muzika parádna. ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (34)
- Název knihy Christiane F. Wir Kinder vom Bahnhof Zoo (1978) odkazuje na německý název dětské knihy Astrid Lindgren Wir Kinder aus Bullerbü (Alla vi barn i Bullerbyn, 1947). V německy mluvící Evropě je totiž práce švédské spisovatelky chápána skrze tzv. Bullerbü-Syndrom, idealizaci Švédska jako ideální krajiny dětství odehrávajícího se v dřevěných domcích, v blízkosti jezer, lesů, kde jsou všichni plavovlasí, šťastní. Což je v každém ohledu klíčový kontrast k životu dětských narkomanů z okolí berlínského nádraží Zoologischer Garten. V češtině tato asociace není tak zřejmá, protože u nás jsou knihy z dětské série známy pod souhrným názvem Děti z Bullerbynu a kniha Christiane F. jako My děti ze stanice ZOO. (NinadeL)
- "Stanice Zoo" je berlínská zastávka, na které zemřelo na špinavých záchodech mnoho německých teenagerů v důsledku předávkování drogami. (Polinecka)
- Christiane Felscherinow zpětně velmi litovala toho, jak vylíčila v původní knize svého násilnického otce. Zpětně pro jeho chování nalezla částečné pochopení a ve své druhé knize se mu omlouvá. (DonQ)
Reklama