Réžia:
Uli EdelScenár:
Desmond NakanoKamera:
Stefan CzapskyHudba:
Mark KnopflerHrajú:
Stephen Lang, Jennifer Jason Leigh, Burt Young, Peter Dobson, Jerry Orbach, Stephen Baldwin, Sam Rockwell, Ricki Lake, Alexis Arquette, Mark Boone Junior (viac)Obsahy(1)
Děj se odehrává během dlouhotrvající stávky v místní fabrice, která zaměstnává většinu místních lidí. Hlavním hrdinou je jeden z odborových vůdců, který během stávky získává velkou moc a zároveň objevuje svoji dosud netušenou sexuální orientaci. Paralelně běží příběh místní prostitutky Tralala, které se poprvé stane, že narazí na chlapa, pro něhož je více než hodinovou záležitostí. A do třetice příběh rodiny, jejichž mladičká svobodná dcera otěhotní. To vše se odehrává v padesátých letech v Brooklynu v ponurém prostředí nižších společenských vrstev žijících ve světě, kde vládne zejména násilí, podvody a alkoholizmus.
Film podle slavné knihy Huberta Selby Jr., která v ČR vyšla pod názvem Poslední odbočka na Brooklyn.
(BDMarty007)
Recenzie (22)
Bezútěšné, špinavé prostředí Brooklynu padesátých let a tři minipříběhy frustrovaných lidí z nejnižších sociálních příček. Nic, co by člověka nabilo pozitivní energií, ale je vidět, že i tady je alespoň naděje, že i v té největší mizérii může člověk najít trochu štěstí. Herecky pobaví Paulie z Rockyho, který tady hraje Paulieho z Rockyho a pak Jennife Jason Leigh, která byla k nakousnutí. 75% ()
Spolu s Baader Meinhoff Komplex je toto najlepsi film rezisera Uli Edela - strajk vo fabrike, a okolo toho sa vsetko toci. Akysi odborovy vodca si ujasnil sexualnu orientaciu, mlada stetka sa zalubi do chlapa a nie je to len o sexe a v akejsi rodine sa este riesia okolnosti okolo dcery. Co konkretne sa riesi, to nech si uz divak zisti sam, brojlery sa mi tu pisat nechce. Kazdopadne vyborna drama o zivote v Brooklyne v 50. rokoch, debutoval tu dokonca aj isty Sam DobraSkala. Jennifer Jason Leigh hrat nevie, takze herecke koncerty nehrozia, Stephen Lang /Avatar/ silne pochybujem ci vie hrat a este som videl aj Burta Mladeho /Seria Rocky/. Kazdopadne fajny film, ale mainstreamom dost ignorovany a to je skoda : 89 % ()
Živočišné drama plné syrového života. Příběhy periferních tvorů, bytostí tvořících masy, článků řetězu, které samy o sobě v kotli všehomíra zdánlivě nic neznamenají a jejich jsoucno se vytratí jako pára nad hrncem a jediné stopy, které po nich možná zůstanou, jsou vybledlé fotografie s tvářemi bez jména. Na jednu stranu depresivní procházka špínou lidského bytí, na tu druhou pocit sounáležitosti s pinožením se za svým štěstím. A někdy k němu stačí i to, že nám dítě řve celej zkurvenej den. Maj recht, pane Edel, za pět. ()
Když dělníci začnou stávkovat a Brickman Metal Co zavře bránu, pak veškeré deviace začnou eskalovat. A všechno by skončilo totálním zánikem, kdyby se nakonec přece jen neotevřela, neboť zavřenou bránu lze už jenom otevřít. Dělníci bez práce je prázdná množina, kterou postupně plní "samý zloději, opilci, odboráři, kurvy, buzeranti a feťáci" (dobytek ****). Dělníci vstupující v závěru branou do fabriky mají veselou, žertovnou a optimistickou náladu - asi tak jako 6 000 000 nezaměstaných, když jim dal Hitler práci. Nicméně, dát se posledním exitem do Brooklynu (je zvláštní, že si český překladatel názvu filmu ani nepodíval na plakát, asi to bude jeden ze stávkujících) nedoporučuje, mohli byste se dostat do světa, který je přímým protikladem toho, co od něj čekáte. Nakonec se sice může stát, že trocha citu se přece jen projeví, ale moc bych s tím nepočítal (Hubert Selby Jr. ho tam také nemá) .... Tohle jsou jen slova, ale zvládnout tuto divokou smršť režijně.... ()
Děsil jsem se, aby tohle filmové zpracování knižní předlohy nedopadlo třeba jako Bukowskiho Barfly, tedy nevalně, ale naštěstí se tak nestalo. I když jsem Selbyho Poslední odbočku na Brooklyn četl ještě v minulém tisíciletí, byl to pro mě tehdy tak silný zážitek (stejně jako všechny jeho knihy), že se mi vryl hluboko do paměti. A během filmu se mi vzpomínky na obsah knížky živě vracely v celých větách. Kdo by taky mohl zapomenout třeba na Tralala, stávku, Vinnieho partu, nebo zženštilé teplouše. Troufnu si říct, že filmu se podařilo zachytit syrového, drsného a depresivního ducha předlohy věrně, i když co pamatuju, knížka byla ještě syrovější, drsnější a bezútěšnější; a třeba Tralala myslím dopadla mnohem hůř. Nad filmem možná bděl i sám autor (mihne se v malé roli řidiče auta, které porazí Georgettu, jeho tvář si dones dobře pamatuju z nějaké knižní obálky). Intenzivní vzpomínka a já lituju, že jsem tenhle film neviděl už dávno. A už vím, po čem se příště podívám v knihovně. ()
Galéria (37)
Fotka © Cinecom Pictures
Zaujímavosti (6)
- Film se natáčel v Brooklynské čtvrti Red Hook. (šerminator)
- Stejnojmenný román Huberta Selbyho Jr., podle kterého je film natočen, byl vydán v roce 1964. (šerminator)
- Hlavní role Tralaly byla nabídnuta Patricii Arquette, ale odmítla ji. V jednom rozhovoru v roce 2015 řekla, že při začátku natáčení zjistila, že je těhotná, přičemž nechtěla hrát takovouto emocionálně složitou a v některých scénách velmi násilnou postavu, v jiném stavu. (šerminator)
Reklama