Návrat Temného rytiera

Tak hutný, těžký, depresivní a zároveň vypilovaný film jsem snad nikdy neviděla. Dvojka zůstává však nepřekonána. Nolan to totiž napotřetí trochu předimenzoval. [Kino] Po druhém zhlédnutí v Imaxu: Ano, bylo to místy velmi pohlcující, ale výhrady stále mám a je jich ještě více. Tíživý tón zmizel, což mě velmi nemile překvapilo. *Spoilery* Při dalším zkoumání nedostatky nabobtnaly a do očí bijí neuhlídané scény - např. útok na burzu odpoledne, následná honička na motorkách v noci. Blakeovo až pohádkové rozpoznání Batmanovi identity (poznal to z očí!), útěk z vězení do hermeticky uzavřeného Gothamu, finále (pojďme se mrouskat, i když bomba za pár vteřin vybuchne atd.). Nebudu si pokrytecky lhát do kapsy a říkat, že v jiných Nolanových filmech podobné přepálenosti nejsou, ale tady jsou hodně vidět. Navíc ten rozverný humorný tón mi připadal vyloženě jako rušivý element, a to vzhledem k tomu, že TDKR působí jako drama s drásavou realistickou atmosférou (ano, je v něm určitá komiksovost – popírají se zákony fyziky atd.) otevřeně kritizující dnešní společnost. P. S. Teal'c na Imax plátně? Bomba! [Imax, titulky] (19.07.2012)

Nejednou jsem byl nařčen místní skvadrou, že moje komentáře jsou přespříliš přebujelé a že na můj bryskní lexikon nemohou, z důvodu defaultního deficitu cerebrální kapacity, adekvátně reflektovat, poněvadž mu nerozumí. Jakožto altruista plebejci zvolený, činím tedy výjimku a pokusím se pro těch pár retardů následující kinematografický opus popsat klasickou a tolik oblíbenou debilštinou: Ty vole, čumím na to podruhý že, film jako dobrej, osvětlení dobrý a všechny ty hezký věci, ti lidi hráli svoje role dobře že, to jim nemůžeme vzít, snažili se. Líbily se mi všechny ty super triky, a co teprve supr čúpr hírous pan Betmen, ten byl fakt k sežrání fíííháá. Ale musíte uznat, prostě musíte, že některý ty scénky byly prostě úplně na prd že a takový moc trapný prostě abych tak řek. Nemůžu dát víc jak tři hvězdičky, prostě nemůžu i když bych chtěl, hele něco tam jako chybělo a mně se to jako celek nelíbilo zas tak úplně že. Vím že na mým hodnocení prostě záleží že, ale fakt nemůžu dát víc, sorry lidi. (24.03.2014)

Nasraná, bojová jeptiška nám vyvrcholila epickým, táhlým orgasmem. Nikdy bych neřekl, že nějaká agresivní, homixová ptakomyš bude mít tvar a formu, která donutí seriózního a sebestředného filmového kritika mého formátu nepustit celých 164 minut ego z ruky a bude mi vmáčknutému do sedačky celou tu dobu zkušeně mačkat id. Po takovémto spektáklu jeden může klidně prohlásit, že už viděl vše a dát si nadšeně v havířovském stánku pár panáků z lahve opatřené čistě bílou etiketou s nápisem "Výbjerová votka", se kterou se licencovaný výrobce tolik mazlil za pomocí Wordu a profesionální domácí tiskárny HP Deskjet 920C. Jediné, co mi zabránilo udělat v Cinestaru skandál hlasitými výkřiky koncentrované slasti, byla ta banda školou povinných fakanů, co se u toho celou dobu šťourali v nose a utírali to do sedaček hned vedle ožvýkaných Orbitek a podivných bílých skvrn. Díky nim to totiž zase bylo totálně anemické. Kurva, kdy už ten Hollywood pochopí, že v době internetového porna jim nějaké to pořádné erko dávno nijak nerozhodí sandál! K totální dokonalosti ještě přebývala Anička Hathawayová, jenž stopro prokázala orální kvality v přesvědčování režiséra, aby ji do toho násilně vnutil. Nejen, že je ohyzdná, až mi z toho naskakovaly leze, ale neustále se tvářila jako zevní genitál a "hrála" jako ochotnický spolek z Horní Čermné. (21.09.2012)

Jsem zvědav, jaké bude další pokračování..... no, myslím, že by už mohlo být jen černobílé provedení.... tedy přesně řešeno černo černější... Jeden aby si u koukání na film chvílema rozsvítil lampičku, aby taky sem tam něco viděl..... No, nic naplat, já mám rád netopýrka, baví mě a s Nolanem nemá chybu.... (04.10.2012)

„No one cared who I was, until I put on the mask.“ Řekl to Bane, Batman, či sám Gotham..? Strach, Chaos a teď Bolest prostřednictvím drtivého vítězství epiky. Nolan v této žádané disciplíně objevil zcela neprobádané kouty vesmíru a protože sviští rychlostí světla, má pasažér ztíženou šanci zachytit pouhým okem jakákoliv tmavá mračna. Navíc, Chris se naučil akci i vyjádřit emoce a udělal tak poslední krok k vlastní komplexnosti - filmové to nesmrtelnosti. Jen jedna drobná, nepodstatná výtka, v které se shoduji se Sonnerym. Drobným gestem Alfreda na zahrádce kavárny to mělo skončit - představivost je totiž odjakživa ten nejvýkonnější vesmírný pohon.. Dodatek: Baneův chorál made in Zimmer je prvotřídně ďábelský, to hustilkou přifouknutý Hardy ostatně taky.. (27.07.2012)