Návrat Temného rytiera

Už v tom nie je ten wow!-efekt prekvapenia, ktorý by zakryl bezcitné zaobchádzanie s postavami. To bolo v odpustiteľnej miere prítomné už v minulom filme, ale trojka sa v ňom topí. Je v nej nemožné vstrebať každý zvrat a jeho vplyv na postavy, ktorých je príliš veľa a zjavujú sa a zasa miznú bezkoncepčne, iba aby urobili niečo cool a predniesli nejakú hlášku (z ktorých ani jedna nie je zapamätania hodná). Nolan navyše opäť (po Inception) podceňuje inteligenciu diváka a kŕmi ho lacnými oslími mostíkmi. Hardyho záporák je tupá hora svalov, zaujímavá náhubkom a hlasom, ale strach či rešpekt nevzbudzuje. Na Catwoman (alebo kto to má byť) je užitočný iba vyšpúlený zadok pri jazde na motorke. Jediný, kto tu svoju prácu odvádza najlepšie z trilógie, je Hans Zimmer. Zužitkováva motívy z minulých dielov, pridáva nové (balkánsky klavír zo Sherlocka pre záludnú Catwoman a anarchistické chorály pre Banea sú skvelým oživením), a z niekdajšej plochej masy temnej depresie tvorí bombastickú, orchestračne pestrú akčnú kulisu. Prečo po toľkej kritike štyry hviezdy? Stále to disponuje onou kolosálnosťou, v ktorej je Nolan nedostižný. Tou epickosťou a ohromným drajvom, ktorým vás baví sa nechať unášať, hoci vám je jedno, čo a prečo sa práve deje a kam to bude smerovať. (19.07.2012)

Rozhodl jsem se před návštěvou kina zkouknout znovu druhý díl, abych byl od začátku "v centru dění", leč se to ukázali býti chybnou volbou. Temný rytíř je jednoduše brutální k.o. o několika tak intenzivních ranách, že by je z paměti nevymazal ani mozek Rockyho Balboy. Temný rytíř povstal působí jako unavující dvanáctikolová oťukávaná, kde tu a tam přijde silnější úder, nikdy se však nedostane ke slovu počítání, na konci vyhrává nad divákem jen těsně na body. Viděl jsem totálně komiksový film, ve kterém je možné vše, tudíž atmosféra nemůže být (a také že není) tak drtivá jako v případě dvojky. V hlavní roli tu vystupuje snad deset postav, což zapříčiňuje jistou rozevlátost a nesoudržnost filmu, akce není vůbec velkolepá, spíše střídmá, osobní souboje typicky Nolanovské, čili ničím nadprůměrné, co lze, to zachraňují herci. Bane jako postava budí respekt, ale znovu to není typický záporák all in, srovnání s Jokerem však nesnese, to je zcela jiná liga. Překvapila mě Catwoman, která svoji úlohu splnila nad očekávání. Zklamal mě Gotham, který v úplně komiksovém díle vypadal jako reálný New York. Pokud by se TDKR nesl v totožném duchu jako jeho starší brácha, neváhal bych s možná stoprocentním hodnocením, avšak rozhodnutí odvyprávět jej jako komiks se spoustou klišovitých scén, nebylo příliš dobré. Očekávání byla samozřejmě obrovská, o to větší je možná teď zklamání. Možná by se leccos odpustilo po druhém zhlédnutí, problém však je ten, že k němu v mém případě asi nikdy nedojde... a tak to máme letos již druhé veliké smutnění... 230 miliónů dolarů(rozpočet)/1087 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (28.07.2012)

Ačkoli snímek TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL osobně považuji za Nolanův nejslabší, současně jej vidím jako velmi důležitý pro pochopení celé batmanovské trilogie v souvislostech Nolanova konceptuálního přistupování ke kinematografii. Jestliže totiž v ostatních filmech podřizuje náměty své poetice, v batmanovské trilogii podřídil svou poetiku námětu. V jejím závěrečném díle TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL přitom toto pojetí dovádí do podoby, kterou sice na jednu stranu lze - jak vysvětluji zde - označit za vnitřně rozpornou a film za strhující spíše v jeho v částech než jako celek, ale na druhou stranu jeho paradoxnost vyplývá z obdivuhodné ambicióznosti vypravěčského konceptu a zároveň nabízí nový pohled na celou trilogii coby debatu o superhrdinství. (23.08.2020)

Mizerně odvyprávěné, plné patosu s tvůrčí nabubřelosti a - co je nejhorší - s odpudivým světonázorem. Jeden z nejhorších blockbusterů, o němž netuším, co tím chtěli Nolanové říct. Ale vypadá to hezky, to nepopírám. Po TDK, který mám, i přes zjevné chyby, velice rád, se jedná o veliké zklamání. Nolan si vzal až příliš velké sousto a TDKR je prakticky to samé, co Spider-Man 3 pro Raimiho. Jen s tím rozdílem, že pod přívaly velkých slov, dramatických gest a apokalyptických vizí není vidět, jak je to směšný a primitivní film. (01.08.2012)

Nasraná, bojová jeptiška nám vyvrcholila epickým, táhlým orgasmem. Nikdy bych neřekl, že nějaká agresivní, homixová ptakomyš bude mít tvar a formu, která donutí seriózního a sebestředného filmového kritika mého formátu nepustit celých 164 minut ego z ruky a bude mi vmáčknutému do sedačky celou tu dobu zkušeně mačkat id. Po takovémto spektáklu jeden může klidně prohlásit, že už viděl vše a dát si nadšeně v havířovském stánku pár panáků z lahve opatřené čistě bílou etiketou s nápisem "Výbjerová votka", se kterou se licencovaný výrobce tolik mazlil za pomocí Wordu a profesionální domácí tiskárny HP Deskjet 920C. Jediné, co mi zabránilo udělat v Cinestaru skandál hlasitými výkřiky koncentrované slasti, byla ta banda školou povinných fakanů, co se u toho celou dobu šťourali v nose a utírali to do sedaček hned vedle ožvýkaných Orbitek a podivných bílých skvrn. Díky nim to totiž zase bylo totálně anemické. Kurva, kdy už ten Hollywood pochopí, že v době internetového porna jim nějaké to pořádné erko dávno nijak nerozhodí sandál! K totální dokonalosti ještě přebývala Anička Hathawayová, jenž stopro prokázala orální kvality v přesvědčování režiséra, aby ji do toho násilně vnutil. Nejen, že je ohyzdná, až mi z toho naskakovaly leze, ale neustále se tvářila jako zevní genitál a "hrála" jako ochotnický spolek z Horní Čermné. (21.09.2012)