O patro výš

Je to už asi půlrok, co jsem zhlédl tuto téměř století starou němou grotesku. Slavný stunt šplháním po budově performoval většinou Harold Lloyd sám, což diváky sebralo a proniklo hluboko do popkultury, i když pochopitelně si při natáčení pomohli nějakým lešením a optickou iluzí z určitých úhlů. Ale ten je až na konci filmu. Scéna tyjátru v kanceláři není o nic méně dobrá a je toho víc. V podstatě v mnohem novějších romkomech je cítit evoluce zdejší naivity, ale Lloyd zůstává nezapomenutelný sám o sobě. (06.08.2021)

Jako kluci jsme se přeli, zda je lepší On na věžáku nebo Frigo na mašině. Bylo to asi tak nerozhodně. Do dnešní doby prošel "filmový gag" sice mnoha proměnami, ale žádná nedosáhla účinku jeho původního pojetí: dokonalého skloubení nápadu a provedení. Scéna se zavazadly (celá sekvence odjezdu), kabáty apod., a samozřejmě další keatonovské a chaplinovské nemají v pozdějších komediích a veselohrách obdoby. Myslím, že je to důvod, proč se k těmto "primitivním" filmům stále vracíme (05.05.2014)

Před sto lety se v komediích nemluvilo, a jen se vršily gagy a honičky v rychlém tempu na sebe. Dnes je komikem každý, kdo umí říci padesátkrát za minutu fuck (to je hint na tebe, Rogene), ale to, co tady předvádí Harold Lloyd, to už dnes nikdo nepřekoná. Tohle je a bude pořád jeden z vrcholů filmové komedie. (15.07.2017)

U šplhání mi nebylo věru dobře. Sám mám strach z výšek, a tak i když všechno nebylo tak vysoko, jak se divákovi může zdát, ten stísňující pocit opravdový byl. Jinak však standardní groteska, která má kromě této ještě jednu famózní scénu - hned tu první. A proto se přikláním k vyššímu hodnocení. 75% (18.10.2010)

Při sledování jsem si tak říkal, kolik lidí asi při těchhle nemožných kaskadérských kouscích muselo umřít. Film jako takový není nic extra, grotesky nejsou zrovna můj styl, ale díky příjemné stopáži to byla docela adrenalinová jízda po jednom věžáku, kde sice scénář moc neexistoval, ale zato to byla zábava. 70% (13.07.2017)