Vražda - Série 2

Nemám rád zbytečné krátké prology, oč plynuleji by působilo, kdyby se Lundová do zaběhlých kolejí vrátila během několika dílů. Také použití stejné metody vyprávění mi vadilo, působilo jako křečovité vstupování do stejné řeky. Jinak spokojenost, z postav mě převálcoval ministr Buch, jehož poslední scéna, jak vystřižená z Kmotra, je vrcholem řady. (27.02.2015)

Druhá série má rychlejší tempo než ta první, ale zase se jí nedaří budovat atmosféru. Navíc některé scenáristické nápady již hraničí s nechtěnou komikou. Výborné je opět nahlédnutí pod politickou pokličku, škoda, že ho tam není více. Politický závěr je excelentní, ten kriminalistický tedy rozhodně nikoliv, z něj by snad měli radost jen Škvorecký s Kleinem. (06.02.2022)

Sarah Lund je zpátky a vrací se ve velkém stylu. Druhá, tentokrát desetidílná série se poučila z nedostatků té první a je mnohem kompaktnější a plynulejší. Z prostředí kodaňské radnice jsme vystoupali o patro výš a do děje se zapletli rovnou dva ministři spravedlnosti. Vyšetřování neskáče od podezřelého k podezřelému, ale celou dobu postupně odkrývá pohřebné tajemství, kvůli němuž umírají vojáci Dánské královské armády. Atmosféra je pořádně temná a od lehce pomalejšího začátku se napínavost dramaticky zvedá, ale příběhu schází údernost první série. Chyběla mi vyhrocená předvolební atmosféra, chyběl mi sympatický Troels Hartmann a dokonce i mstící se Theis Birk Larsen. Vedle civilnější a emocemi nabité jedničky, působí dvojka profesionálněji a odtažitěji a není tolik vyčerpávající, ani pohlcující. Slabších pět hvězdiček. (25.12.2012)

Skvěle budovaná atmosféra - i díky střihu, hudbě. Přesvědčivé herecké výkony. Celkem bych věřil, že podobně jako v 1. sérii herci do poslední scény nevěděli, kdo je vrah. Poker face jednotlivých aktérů udržuje diváka v napětí. I když v 7. díle po střetu Lundové s pachatelem následuje scéna, která naznačí... Postava Lundové trošku konkuruje i Sáze Noren. Zajímavé bylo propojení s politikou - připomnělo seriál Vláda. Ramon, ale i pachatel museli mít nadpřirozené schopnosti, co všechno stihli a zvládli. (18.07.2018)

Lepší zabít nevinného, než váhat zabít nepřítele. Další severské detektivní cvičení v praktickém machiavelismu, tentokrát s vypilovaným konceptem, který díky poloviční stopáži působí mnohem semknutěji, soustředěněji a dynamičtěji než první řada. Brilantní práce s odlidštěnou atmosférou a profesními maskami umožňuje tvůrcům psí kus, kdy hlavní hrdinka může být ve své podstatě důsledně nesympatická, studená, posedlá mrcha a člověk chtě nechtě sympatizuje i s postavami morálně na hraně (neexistence dichotomie dobra a zla je konec konců jeden z konstrukčních prvků Forbrydelsen). Uchopení tématu války proti teroru, xenofobie a hranic toho, kde končí "blahodárné ohýbání demokracie" a začínají "autokratické manýry" je po skandinávsku dotažené dostatečně daleko, aby ponoukalo k zamyšlení (tudíž to není jen povinná dekorace). Dějová linka je mnohem plynulejší a přehlednější, režie ustálenější a v neposlední řadě je třeba pochválit dvojici postav - eklektického politika, který hledá masku v podání (vždy) skvělého Nicolase Bro a postavu veterána s poruchou paměti (Homeland po dánsku?) strhaného a štvaného Kena Vedsegaarda. Brilantní, tentokrát téměř bez výhrad. (19.02.2013)