Synku, synku, cos to proved

Jak to může dopadnout, když se dají dohromady David Lynch a Werner Herzog? Jelikož mám pro oba pány slabost, pro mě do dopadlo na jedničku Film je inspirovaný skutečnou události a stejně jako v Herzogově filmu Woyzeck byl nebohý vojín dohnán k šílenství nevěrnou dívkou a despotickým velitelem, tady to byla hrdinova matka, zahrnující jej až nesnesitelnou láskou a péčí. Důležitou roli mají mnou oblíbení růžoví plameňáci, které má hlavní hrdina ve svém růžovém domě nejen v živém provedení coby McNamaru a McDougala, pozorný divák je zaregistruje také na dveřích garáže, ale i jako originální osvětlení, mísu na stole nebo motiv na skleničkách. Nehledě na to, že paní matka ve svém růžovém kostýmku plameňáka rovněž silně připomíná. . Pan Herzog zde zúročil svou zálibu v cestopisných dokumentech, ve filmu se podíváme do Peru, Mexika i Kanady, David Lynch do filmu pro změnu propašoval svou oblíbenou postavu trpaslíka (09.04.2011)

Herzogův film, který produkoval Lynch, hraje v něm Grace Zabriskie a úvodní titulky vypadají trochu jak od Wenderse? Neznělo to vůbec špatně, jenže se potvrdilo, že Herzog je prostě Herzog a Lynch je prostě Lynch. Sice některé prvky mají ve svých filmech podobné (třeba důraz na psychiku hlavních postav), ale víc je těch, které prostě ne. Každý má jiný stal atmosféry, jiný styl kamery, střihu... Tady se to Herzog snažil propojit (ve spolupráci s Lynchem) dohromady. A i když je většina uživatelů v komentářích nadšená, mě přišlo, že z toho nakonec nebyl cítit ani Lynch, ani Herzog. Hlavně Herzog by už nikdy neměl používat digitální kameru, vůbec to s ní neumí a nedokáže s ní vyvolat žádnou atmosféru. A především kvůli tomu mě ten film strašně nudil, i tím výběrem hudby, která je většinou strašně otravná a absolutně se tam nehodí. Líbilo se mi sice, že si Herzog z toho Lynchova stylu místy dělá prdel (zápletkou, některými dialogy), to mě pobavilo, ale na to aby se mi to líbilo, je to zoufale málo. Pokus to byl zajímavý, ale nepovedený a jen to dokazuje, že jak Herzog tak Lynch, jsou každý jinak skvělý, jinak geniální a jinak talentovaný. 2* (29.04.2020)

Filmy Herzoga sú vždy zážitkom, lebo ten chlap má vlastný ksicht a cit pre zaujímavé námety. Pri úvodnej formulke "David Lynch presents..." som sa síce vyľakal, ale žiadna výraznejšia lynchovina z toho nebola. Herzog nezaprie svoj štýl, preto sa opäť dočkáme klasického "hypnoticko-mystického príbehu", opäť akoby zatieneného drogovým oparom a tajomnom. Na toto má Herzog trademark, rovnako ako na svojský sarkazmus a drobné vtípky. Perfektný bol casting, od démonického Shannona, seriózneho Dafoa až po tradične "céčkarskeho" Kiera. Ja som si pochutnal, ale tento film rozhodne nie je pre každého... (03.12.2010)

Dlouhou dobu jsem se po shlédnutí filmu rozmýšlel, jestli mu dám tři nebo čtyři hvězdičky. A stejně si nejsem pořádně jistý, jestli to konečné hodnocení ještě neupravím. Werner Herzog točí ty svoje blázny a jeden takový blázen se objevil i v tomhle filmu. Tenhle film ale není nic obvyklého. Tím Vás Herzog přesvědčí už v titulcích, kde zaregistrujete, že se na filmu, nejenom producentsky, podílel i samotný Lynch. Ta jeho atmosféra v tomhle filmu prostě cítit byla. Každopádně s tou změtí současnosti a minulosti jsem se tak nějak byl schopný vyrovnat. Prostě jsem před plátnem měl šílence. A Herzog ze současnosti přecházel do minulosti, aby mi vlastně vysvětlil a tak trošku očistil to, co se na začátku filmu stalo. Čekal jsem ale, že to bude mít trošičku hlubší myšlenku. Nejenom proto, že Herzog točí dokumenty o různých zapomenutých kulturách po celém světě. Nakonec jsem se ale žádného výraznějšího vysvětlení nedočkal a právě proto si pořád nejsem jistý, co si o filmu myslet. I tak...natočeno skvěle. Napětí se střídalo s krásnými záběry Peru, ale ve výsledku? Tak trošku taková prázdná schránka bez myšlenky. (15.03.2014)

Tak jsem se po dlouhé době spletl ve výběru filmu, který jsem si vybral na sobotní podvečer. Ono jde o to, že si vždy vybírám snímky u kterých se mi líbí obsah natolik, že jsem si jistý, že ten film ohodnotím minimálně těmi třemi hvězdičkami, ale spíš čtyřmi nebo plným počtem hvězd. U tohoto snímku se mi líbilo, že je natočen podle skutečné události, která se stala v roce 1979 v kalifornském městě San Diego a že tato událost měla známky takového toho morbidního zákulisí, kdy syn zabije svou matku třímetrovou starožitnou šavlí. Moc hezký a zajímavý a dal by se o tom natočit zajímavý film, jenom kdyby si tvůrci nevymysleli zbytek příběhu u kterého si dle jejich vlastních slov sedmdesát procent děje upravili podle nich a proto z toho vznikla nekoukatelná břečka, která je nemastná a neslaná. Tvůrci se soustředili na antihrdinův vnitřní vývoj, který je nezajímavý a při kterém máte chuť to v půlce filmu vypnout, protože dívat se na rozmazlenýho fracka, kterej snad v životě nepracoval a kterej má takový ty pseudointelektuální žvásty, kterejm jsem fakt ani za mák nerozuměl a je pravdou, že ani rozumět nechci. No zkrátka to bylo utrpení a byl jsem z toho celej takovej znervoznělej, že jsem byl rád, že to skončilo. Pak se díváte na vynucené flashbacky lidí, kteří tohoto blbečka znali a myslíte si, že se dozvíte nějakou tu pointu a ono nic. Jedinými plusy, co jsem v tomto snímku viděl byly asi jen ty herecké výkony a to zejména Michaela Shannona, který hrál toho rádoby psychopata, taktéž výkon Grace Zabriskie, která si zahrála poťapanou matku a kterou jsme mohli vidět v seriálu Městečko Twin Peaks, kde si zahrála matku zavražděné Laury Palmerové. Jinak si myslím, že to pro mě byla ztráta času a místo toho jsem mohl dělat nějaké užitečnější věci, třeba uplést si nové ponožky nebo třeba vynést koš s odpadky a umýt špinavé nádobí. Budoucím divákům vřele nedoporučuji a dávám zcela nezasloužených 30%. (29.08.2021)