Počiatok

Přes všechna oklepaná klišé je v Inception tak velká koncentrace neotřelých nápadů, které jsem jednou chtěl vidět na plátně, že nemám absolutně co řešit. Takhle chytrý, vrstevnatý, dobře zrežírovaný a vygradovaný film se rodí zcela výjimečně - nevzpomenu si, co by se Inception v těchhle ohledech za poslední roky vyrovnalo (Temný rytíř mě dodnes nechává poměrně chladným). (19.07.2010)

Geniální Christopher Nolan vystartoval zhurta s prostřeným stolem nejjemnějším bavlněným ubrouskem, kterým se s kouskem bavlnky snaží divákovy okamžitě protáhnut přes smyčku "snu ve snu“. Snad aby věděl, že má pro nás napnout všechny smysly a mozkové závity, protože se na něj chystá originální a náročná podívaná. Ještě než stihne nalít doušek vína. Christopher Nolan látku pojal svým klasickým stylem, obklopen osvědčenými spolupracovníky (kameraman Wally Pfister, střihač Lee Smith, skladatel Hans Zimmer), rozjíždí další sytou atmosférickou misi snů. Barevná paleta, zvuková plnost a precizní hudba, kde Počátek bude patřit do esencí velkolepé hollywoodské podívané, do které se ponoříme s velkým nádechem adrenalinu v představách světa Christophera Nolana po 150minut, kdy v posledních sekundách budete možná foukat na káču, která se před námi točí. "Specializuju se na velmi zvláštní typ bezpečnosti"..."Ochranu podvědomí"..."Mluvíte o snech?"..."Jsem připraven!". (18.11.2011)

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)

Pokial vo vas film vyvola jeden jediny pocit, a to ten, ze ste nasrany, tak je niekde nieco zle... Film, ktory je o snoch, o jednom z najneprijemnejsich pocitov v zivote cloveka, o pocite viny, a o snahe zmenit to, co sa uz zmenit neda, vo vas proste nutne musi vyvolat aj nieco ine, ako len tupe pozeranie na platno, na hodinky a postupne narastajuce nasranie, ze koho sa tu reziser snazi oblbnut poriadne suchym a plesnivym rohlikom. Ano, audio-vizual je skvely, teda az na zasnezenu part, kde som neveriacky krutila hlavou, ze co som snad na 356-tej casti Jamesa Bonda, ci co? Ale audio a ani video mi nestacia na to, aby mi stali chlpy. Chce to pribeh, chce to dobre spracovany pribeh a chce to hlavne postavy, ktore su vam sympaticke... Chce to ten "KICK", ktory Inception proste chyba. A navyse, ak presne viete, hoci ste sa vyhybali recenziam, trailerom, citaniu komentarov, aby ste isli do kina s cistym stitom, ako to dopadne a ako bude vyzerat posledna scena, tak to je kudla do zad aj pre otrlych, ako som ja. Som sklamana, nasrana a pevne verim a dufam, ze Nolan sa pozviecha a natoci opat nieco "kulervouce", ako je pre mna uz dnes klasika menom Memento... (24.07.2010)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)