Dr. Jekyll a pan Hyde

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)

Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. (27.03.2023)

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)

Začnem trochu negatívne. Pán Hyde rozhodne nemusel vyzerať ako opica, aj keď Fredric March hraje presvedčivo a jeho maska je skvelá. Mojím top Hydeom stále ostáva John Barrymore vo verzii z roku 1920. Tento hodnotený snímok sa vyznačuje podobne ladenou atmosférou ako horory štúdia Universal a k celkovému dobrému vzhľadu dopomohol aj Rouben Mamoulian so svojou, občas až snovou réžiou. (11.02.2011)

Podoba Edwarda Hydea... ach jo. Podoba Edwarda Hydea je nejslabším článkem řetězu jinak skvělého filmu. Po předchozích němých adaptacích Stevensonova románu, kde Hyde byl jednou quasimodovský hrbáč, jednou poťouchlej zlomyslnej skřet, tu máme novou netvorovu verzi, a to verzi opičí. Nejen vzhledem, ale i chováním Hyde připomíná opici kříženou s neandrtálcem. Všechna čest Fredriku Marchovi, zahrál to brilantně, nakonec Hyde hrůzu opravdu budí, ale pořád to nějak není ono. Elegantní gentleman s chladnokrevným sadistickým chováním by podle mě byl daleko děsivější. - Film je jinak skvělý, nenudí ani chviličku, užijeme si nejen na tu dobu neobvyklé záběry kamery, zajímavé režijní nápady, přehrávající, ale na tu dobu slušně odhalenou a sexy Miriam Hopkinsovou (jen duše zvrhlíkova trpí, když z toho, jak Hyde Ivy terorizuje, není vlastně vůbec nic vidět), a - jak již bylo řečeno - vynikajícího Fredrika Marche. Kromě úvodní výtky nemám jedinou výhradu. (11.07.2013)