Dr. Jekyll a pan Hyde

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni. (24.10.2005)

Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. (27.03.2023)

Podoba Edwarda Hydea... ach jo. Podoba Edwarda Hydea je nejslabším článkem řetězu jinak skvělého filmu. Po předchozích němých adaptacích Stevensonova románu, kde Hyde byl jednou quasimodovský hrbáč, jednou poťouchlej zlomyslnej skřet, tu máme novou netvorovu verzi, a to verzi opičí. Nejen vzhledem, ale i chováním Hyde připomíná opici kříženou s neandrtálcem. Všechna čest Fredriku Marchovi, zahrál to brilantně, nakonec Hyde hrůzu opravdu budí, ale pořád to nějak není ono. Elegantní gentleman s chladnokrevným sadistickým chováním by podle mě byl daleko děsivější. - Film je jinak skvělý, nenudí ani chviličku, užijeme si nejen na tu dobu neobvyklé záběry kamery, zajímavé režijní nápady, přehrávající, ale na tu dobu slušně odhalenou a sexy Miriam Hopkinsovou (jen duše zvrhlíkova trpí, když z toho, jak Hyde Ivy terorizuje, není vlastně vůbec nic vidět), a - jak již bylo řečeno - vynikajícího Fredrika Marche. Kromě úvodní výtky nemám jedinou výhradu. (11.07.2013)

Verzia z roku 1931 zaujme hneď prvými subjektívnymi zábermi. Mamoulian si s predlohou skutočne pohral a priniesol film silný nielen scenárom, ale aj dokonalým využitím metaforickej filmovej reči. Nezaostávajú ani triky, premena je vidieť pekne "v priamom prenose", pričom by bolo samozrejme veľmi jednoduché ju preskočiť iba strihom. Psychologicky dokonale prepracované, Jekyll a Hyde nie sú ani dve duše v jednom meniacom sa tele, ako skôr uvedomenie si vlastných slabostí jednej osobnosti, ktoré každého z nás ovládajú. A v roku 1931 si tvorcovia dovolili za tú hlavnú "slabosť" označiť sexuálny pud. (28.03.2018)