Dr. Jekyll a pan Hyde

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Film začíná záběrem na hru na varhany – každá ruka hraje na jiné klaviatuře. A i dál všechno ladí tak, jak má. Hyde je zrůdnější, než jak by ho dokázaly vytunit moderní technologie, přeměnu prakticky v přímém přenosu by člověk s ohledem na rok vzniku nečekal. Každý z nás má v sobě nebe i peklo a pořád se rozhoduje. Ovšem seznámení s neodolatelným panem Hydem může pár dilemat vyřešit. (26.06.2019)

Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. (12.02.2009)

Tohle je naprosto úchvatná adaptace Stevensonovy předlohy. Práce s kamerou navazuje na období vymazlených zàběrů konce němého filmu. S příchodem zvukového filmu začala většina filmařů klást spíše důraz na novinku a vizuàlní stránku svých snímků zanedbávala. Zde tomu rozhodně tak není, byť se jedná o plnohodnotný zvukový film. Ich forma kamery v samém úvodu mě upozornila, že mohu čekat něco vizuàlně velmi zajímavého. Když si Harry odvádí svoji snoubenku na zahradu, posadí se milenci vedle sebe, následuje pohled, protipohled, velký detail jí, jeho a celek. Produkční kodex způsobil, že následně se kamera cudně odvrátí. Divák si musí připomenout datum vzniku snímku, aby pak následně pěkně dlouho nevěřícně kroutil hlavou. A děkuje za Haysův kodex, který umožnil vznik tak zajímavého zàběru, jakým je odvrácení zraku kamery. Ještě více však kroutím hlavou nad tím, že tento film nedostal Oscara za kameru. A to jsem ani nezmínila překrásnou stínohru v závěrečné sekvenci nahánění Hyda. Ceny za masky tehdy ještě nebyly, takže absence tohoto ocenění se dá snadno pochopit. Herecké výkony jsou na svoji dobu velice civilní a i z dnešního pohledu značně zdařilé. (06.01.2020)

Na svou dobu super, v dnešní době je třeba stále si připomínat fakt, že tohle je film starej 81 let. Miriam Hopkins je tu opravdu krásná a hraje skvěle, Fredric March je naprosto fenomenální. I přes to, že maska Hydea vypadá spíš jako takovej Yetty, co sešel z Himálají mezi lidi. Nicméně rozhodně dobře odvedená práce ze všech stran. (01.11.2012)