Dr. Jekyll a pan Hyde

Tohle je naprosto úchvatná adaptace Stevensonovy předlohy. Práce s kamerou navazuje na období vymazlených zàběrů konce němého filmu. S příchodem zvukového filmu začala většina filmařů klást spíše důraz na novinku a vizuàlní stránku svých snímků zanedbávala. Zde tomu rozhodně tak není, byť se jedná o plnohodnotný zvukový film. Ich forma kamery v samém úvodu mě upozornila, že mohu čekat něco vizuàlně velmi zajímavého. Když si Harry odvádí svoji snoubenku na zahradu, posadí se milenci vedle sebe, následuje pohled, protipohled, velký detail jí, jeho a celek. Produkční kodex způsobil, že následně se kamera cudně odvrátí. Divák si musí připomenout datum vzniku snímku, aby pak následně pěkně dlouho nevěřícně kroutil hlavou. A děkuje za Haysův kodex, který umožnil vznik tak zajímavého zàběru, jakým je odvrácení zraku kamery. Ještě více však kroutím hlavou nad tím, že tento film nedostal Oscara za kameru. A to jsem ani nezmínila překrásnou stínohru v závěrečné sekvenci nahánění Hyda. Ceny za masky tehdy ještě nebyly, takže absence tohoto ocenění se dá snadno pochopit. Herecké výkony jsou na svoji dobu velice civilní a i z dnešního pohledu značně zdařilé. (06.01.2020)

Před nedávnem jsem viděl remake z roku 1941, tak jsem byl přirozeně zvědavý na původní verzi, která vznikla o deset let dřív. Tenhle Jekyll a Hyde se mi líbili o trochu víc. Remake byl sice možná líp napsán a natočen a Spencer Tracy podal fantastický výkon, ale to nebylo nic v porovnání s výkonem Frederica Marche (Oskara dostal po právu). Jeho "opičí" Hyde to bylo něco neuvěřitelného. Už jenom ta samotná přeměna byla dostatečně děsivá, k tomu ještě jeho geniální namaskování a famózní herecký výkon. Taky byl tenhle film trochu kratší, takže měl větší spád než remake a ta nudná pasáž někde uprostřed, popisující to, jak Hyde terorizuje nebohou Ivy, byla celkem krátká, takže mi nevadila (u remaku mě docela srala). (24.09.2009)

Veškeré peklo, co si představíte při vyslovení věty "film z roku 1931" zhuštěné do jednoho filmu. Přeromantizované, načinčané, ukecané melodrama s příšerným přehráváním všech herců, kde se hodinu a půl naprosto nic neděje. K tomu opravdu šílená maska Hyda (opičák?) a nemožně dlouhé a patetické proslovy hlavní postavy ať už v kladné nebo záporné roli. Připadal jsem si jak při sledování některých melodramat z československé produkce té doby. Plusy jsou maximálně výborné kamerové nápady a dobrá atmosféra Londýna. Frankenstein a i ten směšný Dracula z toho roku jsou opravdu jiná liga. (30.09.2013)

Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. (12.02.2009)

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)