Ružový panter opäť zasahuje

Pravděpodobně není problém v tom, že by tato komedie neobstála ve zkoušce časem, protože situační komedie protkaná gagy, funguje pořád stejně. Takže zub času zahlodal nespíš na mě, resp. na mé schopnosti nechat se pobavit infantilními fórky ve stylu opakovaných pádů do vody, rány hráběmi, na které šlápnete, nebo usednutí na katapult, který vás příhodně mrskne na nejvhodnější místo. Prostě už se tomu nejsem schopen smát. Návrat Pinkulína je mix Fantomase, parodie na starého Bonda a samozřejmě prvního Pantera. Ale přestože jsem se za břicho nepopadal, nijak výrazně jsem se nenudil a otrávený taky nejsem. Nelze totiž neocenit herecké výkony, včetně dabingu a milou bezelstnost, s jakou je tento film divákovi předkládán. Není v tom žádný škleb, vypočítavost...prostě stará dobrá, poctivá komedie. 70% (16.12.2022)

Ex-vrchní inspektor Charles Dreyfus jako padouch bondovského rozměru a proti němu odborník na natíraní světového zločinu Jacques Clouseau. Zvedněte telefén a volejte tísňovou linku, blíží se kasastrefa.. Jsou tam momenty, které působí jako účinné neestetikum (pěvecká vložka v gay klubu, sovětská vražedkyně), ale i chvíle, kdy úžasný gagman Sellers natrhává vaši pramici (úvodní vydeptání Dreyfuse v blázinci, výslech podezřelých či zubařská scéna zdatně konkurující té v Maratónci). Hvězda navíc za úvodní titulky s kinematografickým odkazem, ale že by ve mně PP Strikes Again zanechalo nějakou výraznější stopku, to nemohu tvrdit.. (28.02.2018)

Neuvěřitelné. Úvod filmu představuje snad nejkoncentrovanější situační demenci, jakou si člověk umí představit, neředěnou klaunskou debilitu a rozpustilost obecních bláznů, vše tak sladce předvídatelné a vše tak dokonale zničující, že jsem se (opět) válel v křečích smíchu a kochal se přehledem, jakým Sellers udržuje grády i v těch nejstupidnějších eskapadách (v úvodní sekvenci v blázinci kupříkladu). Po famózní parodii na britské detektivky trochu var Růžového pantera zeslábne až kamsi do vlažných hodnot, slaboduchý příběh je skutečně do počtu a ani mnichovský October Fest se bůh ví jak nepovedl. Hradní závěr však vše napraví návratem pravé palby pokleslého humoru. Z hlediska skečů asi opravdu jedna z nejulítlejších krimi komedií, navíc ozdobená nebeskou komikou mistra Sellerse. (27.01.2007)

Čtvrtý Panter do klasické filmové série, podle mne osobně nejlepší a s nejsevřenějším dějem. V úvodu má Dreyfus těsně před propuštěním z blázince, jenže to by se zde nesměl objevit jeho nemilovaný sok. A tak není divu, že Dreyfus uprchne a pokouší se jakýmkoliv způsobem Clouseaua zabít. Do toho ještě uprchne při převozu bankovní lupič Tournier, je unesen známý vědec, takže Clouseau má skutečně proč se ohánět. A co překvapí – Dreyfus bude v tomto dílu doslova vymazán ze světa. (31.03.2012)

Séria mimoriadne vtipných montážnych sekvencií, Sellersov kult a tupota vyjadrená umeleckými prostriedkami a náhodnými skečmi. Potom ale prídu mdlé desaťminútovky, potom opäť eskapády vtipu a opäť nič. Problém tkvie v tom, že podobne ako pri James Bondovi, pokiaľ sa naň tešíte a ste jeho milovníkom, úplne inak k všetkým pokračujúcim sequelom pristupujete. Ja v tomto smere nie som cieľovka. Dilema medzi tromi a štyrmi. (06.11.2018)